Můj příběh

Tak tu máme další genetický test pro plemeno, které chovám. Právě tuto informaci vydala genetická laboratoř. Mrknu na to a vyhodnotím, zda má smysl se tímto testem v blízké budoucnosti zabývat anebo je to zatím ztráta času. Vím, které informace hledám, na co se kouknout a jak test použít. Nebo naopak ne.

Klub vydal nové požadavky a zpřísnil tak podmínky chovnosti. Přečtu si tyto požadavky a uvidí se, zda body spadají do kategorie „dělám běžně“ nebo bude třeba rozšířit si povědomí o něčem novém.

V sousední zemi se objevilo velké množství přenašečů pro nemoc, která se u nás normálně netestuje. Co teď s tím? Co mohu jako chovatel udělat? Určitě se o tom musím informovat a s touto informací pracovat.

Hodně se mezi lidmi u mého plemene mluví o blízké či vzdálené příbuzenské plemenitbě. Zatímco jeden chovatel si ji nemůže vynachválit, jiný chovatel ji zase haní. Všichni se mě ptají na můj názor. Na základě vědomostí, které mám se jim pokouším vysvětlit, že obě cesty mohou vest k vytouženému cíli. Obě mají svá úskalí a musím si zvolit takovou cestu, která bude minimalizovat špatné dopady na jedince a celkově i plemeno.

Takto se rozhoduji nyní, ale vždycky tomu tak nebylo…

Samozřejmě, že to takto nebylo od začátku a stálo mne nemalé úsilí dosáhnout vědomostí, které mám nyní. Jako chovatel jsem začínala jako naprostý laik. S vidinou, budeme mít několikero štěňátek, poradce chovu mi přece se vším poradí.

Moje cesta tedy začínala od nuly, neměla jsem za sebou žádnou osobu, která by mne v chovatelství, natož v genetice vedla. Vše jsem si musela nastudovat sama s větším nebo menším úspěchem vyzkoušet a někdy i vyvzdorovat.

Nechápala jsem, proč poradkyně chovu psy, které jsem si vybrala haní nebo k nim má připomínky. Postupně, krůček po krůčku jsem sbírala cenné informace z knih, internetu, kurzů a nakonec i vysoké školy.

Bohužel v pudlím klubu, ve kterém jsem začala chovat, jsem se nesetkala s podporou od poradce chovu, která by mi pomohla nelehké začátky rozumně uchopit a nasměrovala by mne dál.

Postupně jsem si sama musela vybudovat vlastní databázi chovných jedinců. Moje nároky na poradce chovu byly pravděpodobně vyšší, než tehdy poradkyně byla schopna uspokojit.

Postupně s pracně nabytými vědomosti z knih a internetu jsem se seznamovala se světem mého plemene. Přišly první úspěchy, přišly první přehmaty. Začalo mé seznamování s mou nynější láskou a vášní, s genetikou.

V knihách spousta nových termínů, až z toho šla hlava kolem. Jak si tohle má člověk vše zapamatovat?! Natož pak využít v chovu psů?! Přišlo mi to vše jako neosobní odtržená věda, která se skutečným životem nemá nic společného.

Poté přišel další zdroj poznání a tím byl internet. Opět, ne vše jsem pochopila správně a některé složitější výpočty mi prostě nevycházely, ať jsem se snažila, jak jsem se snažila.

Stále se mi ani s nově nabytými vědomostmi nedařilo vybrat takového krycího psa, abych byla spokojená úplně, a poradkyně chovu vždy vytáhla nějakého známějšího či méně známého z klobouku se slovy, že tenhle by byl lepší. Stále trval boj, kdy jedna jsme měla v oku exteriér a druhá se zaměřovala naopak na zdraví a variabilitu. Nebo použití méně známých psů, podle toho, co mne v tu danou chvíli připadalo podstatnější.

A tak nastal zlom…

Postupně jsem začala s klubem I úžeji spolupracovat. Lidé mne znali jako tu, která jim pomáhá zařizovat objednávky na genetické testování. V té době to byl jediný test, sice PRCD-PRA od americké laboratoře Optigen. Na téma genetické testování jsem začala past články. Nejprve na svém vlastním webu, poté se některé z nich dostaly I do klubových zpravodajů. Moje role experta postupně rostla.

Onen zlom, kdy jsem se rozhodla jít vlastní cestou a nedat tolik na rady ostatních, ale vyslechnout si je, zvážit pro a proti a potom se dle nich zařídit nebo je zavrhnout, bylo studium na České zemědělské univerzitě, obor chov psů a kynologie. Některé předměty zde vyučované, mne hodně obohatily a pomohly mi v tvorbě vlastního názoru.

I před tím jsem zpracovávala informace z vědeckých článků a pracovala s nimi v omezené míře. Nicméně snaha co nejlépe dle vlastního mínění sepsat literární rešerši, mou bakalářskou práci na téma Genetické choroby u plemene pudl, mne naučila cíleně hledat informace, ověřovat si zdroje a pracovat s vědeckými články v mnohem větším rozsahu.

Další velký zlom nastal v momentě, kdy se mi podařilo vyprodukovat štěně, které jsem chtěla použít v chovu a mělo mít genetický výsledek A po rodičích a vyšlo mu B, tedy přenašeč onemocnění. Tuto kapitolu svého života trvající půl roku zkrátím a napíši pouze, že jsem se musela zabrat ještě hlouběji do studia genetiky a faktického provádění genetických testů.

Cílenými dotazy a komunikací na Česká zemědělská univerzitě a University of Pennsylvania se mi podařilo odhalit, že nastala chyba v mezinárodní databázi, kterou používá většina světových laboratoří jako přehled genetických testů pro plemena psů.

Další komunikací s genetickými laboratořemi po celém světě jsem si ověřila správnost této domněnky. Zatímco většina světových laboratoří testovala určitou část DNA, laboratoř, kde jsem nechala zpracovat vzorek tohoto štěňátka, díky chybné informaci v mezinárodní databázi otestovala jinou část DNA. A tak vznikla tato situace a vyšel zavádějící výsledek.

Tak vznikl projekt PsInfo

A to mne přivádí k eBookům a on-line kurzům, které bych Vám ráda nabídla. Beru je jako osvětu, kterou se snažím mezi chovateli šířit, aby se jim nemohly stát ty přešlapy, kterými jsem pracně prošla já a hledala cestou pokus-omyl vlastní cestu.

Pro začínající chovatele, kteří si nevědí rady s chovatelskou strategií, který způsob chovu je pro něj vhodný, je tu Chovatelský EBook a zároveň on-line kurz Alchymie chovu psů, který přináší ucelené informace na jednom místě.

Pro ty, kteří tápou s výběrem krycího psa, na co dát důraz a co je naopak nepodstatné, těm nabízím EBook Jak vybrat krycího psa

Chovatelům se zkušenostmi nabízím možnost prohloubit si své znalosti v oboru v on-line kurz Rozumný chovatel. Najít informace o genetických a vrozených defektech, znát roli genetiky a epigenetiky a udělat si jasno v tom, které patogeny mohou ohrozit krycího psa nebo fenu? To jsou jen ochutnávky, co všechno vám on-line kurz přinese.

No a pro ty, kteří potřebují poradit s genetickými testy, které vybrat, které sledovat a které jsou naopak nepodstatné, pro ty je tady EBook Jak se vyznat v genetických testech. A protože jsme lidé pohodlní, pro ty, kteří sami hledat nechtějí je tu služba Tabulka genetických testů. Tam vám přehled zpracuji já a na „podnose“ máte výsledky co má smysl testovat a naopak co je zbytečná investice.

No a pro náročné klienty, kteří řeší konkrétní problém nabízím placené poradenství v genetice a chovatelství, kdy se spolu pokusíme zjistit, v čem je problém a zkusíme ho spolu vyřešit.

Your Attractive Heading