Early neurological stimulation – jednoduchá cvičení, pomáhající štěňátku v jeho rozvoji

Pravda a nebo marketingový trik?

S touto metodou jsem se poprve setkala jako s požadavkem, který měla na své vysněné štěňátko jedna z budoucích potenciálních zájemkyň. Chtěla pudlíka pro výcvik, a protože se o tomto tématu v dané zemi velmi diskutovalo a materiály uváděly skvělé výsledky, považovala ho za velmi důležitý a podstatný pro další rozvoj svého pudlíka.

A protože pro vás právě píši eBook o Odchovu štěňat krok za krokem, přišlo mi důležité se o tuto metodu podělit.

Jsem otevřena novým myšlenkám, řekla jsem si proč ne. Postupně jsem tuto metodu aplikovala na své vrhy I, a další . Myslím si, že metoda poskytuje výsledky, ale u rodinných odchovů nejsou tak super a úžasné, jak je prezentováno ve studii citované výše.

Jediné, co mi přišlo zvláštní, že existuje pouze tato metoda a nejsou známy žádné oponentury či práce dokládající úspěšnost či neúspěšnost této metody. Osobně jsem se zeptala cca 5ti chovatelů, zda tuto metodu znají a aplikují ji. Zaznamenala jsem pouze jednu pozitivní reakci na známost metody a tento zdroj si metodu velmi pochvaloval. Ostatní o ní zatím neslyšeli. Díky šťastné náhodě a zájmu o toto téma, jsem vypátrala i další články týkající se tématu. Jsou recenzovány níže. Myslím, že jsou ve shodě s mým pozorováním, jak brzy uvidíte.

Podstata metody

Autoři napříč věděckým světem se shodují, že v brzkém vývoji štěňátka je možno ovlivnit jeho budoucí schopnosti. Někteří autoři jdou dál. Různé studie dokázaly, že ve věku od 3 do cca 21 dnů po narození (jiné studie uváví 16 dní po narození) je možné ovlivnit jeho psychické možnosti učení, odolnost proti stresu a lepší výcvikové vlastnosti. Jedná se o sérii jednoduchých cviků, které je možné se štěňátkem provádět.

Tato myšlenka prý byla úspěšně aplikována na psy sloužící ve vojenské službě v USA. Tým vědců pro ně vyvinul sérii jednoduchých cviků, které lze provádět se štěňátky a které jim pomáhají v jejich vývoji.

Celý proces je založen na myšlence, že mírný stres v postnatálním vývoji, kdy není ještě zcela dokončen vývoj štěňěte, pozitivně pomáhá v mentálním rozvoji daného jedince. Ten potom prokazuje lepší odolnost vůči stresu, lepší výsledky v zajímání se o své okolí, větší zvědavost a schopnost se lépe učit. (Battaglia)

Hlavní studie ná toto téma pochází od autora Dr. Carmen L. Battaglia, PhD., jež prováděl interview s několika vědci, kteří vyvinuly tuto metodu pro vojenské účely.

Jednotlivé cviky

Vědci vyvinuly 6 cviků, nicméně všechny práce zmiňují pouze 5 cviků. Kam se ztratil ten šestý, se mi nepodařilo zjistit.

Tyto cviky se provádějí vždy jednou denně. Je jedno, v jakém pořadí je u štěňátka praktikujete, ale je důležité, aby prošlo všemi pěti cviky. Není radno cvičení opakovat vícekrát denně. Mírný stres je pro všechny organismy žádoucí, nicméně po překročení určité hranice je nadměrný stres pro organismy škodlivý a způsobuje patologické změny než žádoucí stimulaci.

Cvik č. 1 – Dotyková stimulace

Štěňátko držíme v jedné ruce a druhou rukou jemně stimulujeme pomocí tyčinky s vatovým tamponem na konci štěňátko mezi packami. Není třeba nijak tlačit, stačí jemný dotyk.Provádí se 3 – 5 sekund.

Cvik č. 2 – Hlava držena vzhůru

Za použití obou rukou držíme štěňátko ve vzpřímené poloze tak, aby mělo hlavičku přímo nad úrovní ocásku. Provádíme 3-5 sekund.

Cvik č. 3 – Hlava držena dolů

Štěňátko držíme jemně v horizontální poloze tak, že jeho hlavička směřuje směrem dolů k zemi. Cvik provádíme 3-5 sekund.

Cvik č. 4 – Poloha na zádech

Štěňátko držíme tak, že ho v dlaních položíme na záda. Je dovoleno štěňátku v této poloze spát. Čas stimulace opět 3-5 sekund.

Cvik č. 5 – Teplotní stimulace

Na tento cvik potřebujeme osušku, která byla vychlezena v ledničcce alespoň po dobu 5ti minut. Štěňátko opatrně položíme na vychlazenou osušku a neomezujeme ho v pohybu. Čas stimulace 3-5 vteřin.

Pro lepší představu o cvicích, zde je odkaz na YouTube:

Shrnutí výhod metody pro štěně

• Zlepšení kardio-vaskulárního systému – tlukotu srdce
• silnější tlukot srdce
• věší činnost nadledvin
• větší tolerance vůči stresu
• větší odolnost proti nemocem
• ve cvičebních testech vykazují stimulovaná štěňátka větší aktvitu, větší chuť zkoumat okolí a jsou dominantnější v soutěžích (Battaglia)

Ostatní studie – potvrzují nebo vyvrací tuto metodu?

První studie, kterou zde chci zmínit je: Effect of early gentling and early environment on emitional development of puppies (Angelo Gazzano, 2008) – volně přeloženo jako Efekty ranného jemného zacházení a prostředí na emotivní vývoj štěňátek.

Do této studie bylo zapojeno 43 štěňat z sedmi různých vrhů. Část z nich pocházela z profesionálních velkých chovatelských stanic – celkem 23 jedinců ze 4 vrhů a ostaní byli odchováni v rodinných podmínkách chovatelů, jak je zvykem u nás v Čechách. Vždy polovina vrhu byla podrobena cvičením podobným early neurological stimulation a druhá polovina vrhu ne.

Tím se získaly 4 skupiny – HF = štěňátka odchovaná v rodinném kruhu a podrobena cvičení;
NHF = štěňátka odchovaná v rodinném kruhu bez tohoto cvičení;
HB = štěňátka podrobena cvičení pocházející z velké chovatelské stanice;
a NBH = štěňátka z velké chovatelské stanice, která neprošla cvičením.

Ukázalo se, že v osamnění (než začala naříkat) si počínala lépe skupina HB než NBH. Je tedy velký rozdíl, zda se štěňátky z velkých chovatelských stanice bylo či nebylo cvičeno.

Výsledky z rodinného prostředí neukázaly rozdíl mezi štěňátky ranně cvičenými a nebo necvičenými.

Délka hlasového projevu byla významně kratší u skupiny štěňátek HB ve srovnání se štěňátky ze skupiny NHF a HF. Stejně tak jako byla vokalizace kratší u skupiny NBH ve srovnání se „cvičenou“ či „necvičenou“ skupinou z domácího prostředí.

Doba, po jakou štěňátka prozkoumávala své okolí, než začala naříkat, byla významně delší u štěňátek podrobených rannému cvičení, než u jejich necvičených sourozenců. (Angelo Gazzano, 2008)

Další studie, kterou bych ráda zmínila je: Evaluating the effect of early neurological stimulation on the development and training of mine detecting dogs. (Adee Schoon, 2011) volně přeloženo: Vyhodnocení efektu Early Neurological stimulation na vývin a trénink psů hledajících výbušniny.

Do této studie bylo zařazeno 10 vrhů štěňátek, které byly náhodně rozděleny do dvou skupin – těch stimulovaných Early neurological stimulation a těch nestimulovaných.

Všechna štěňátka zařazená do této studie podstoupila standardní výcvik a péči, která je běžná pro tyto pejsky (pozn autorky: takto výborně propracovanou metodiku výcviku, socializace štěňátek a zvykání je na nové prostředí jsem se setkala poprvé) a vybraní navíc absolvovali ještě Early neurological stimulation.

Po 10 týdnech věku štěňátka podstoupila standardní testy pro štěňata, jež mohou být zařazena do výcviku pro hledání výbušnin.

V této studii nebyl nalezen žádný rozdíl ve výkonech mezi štěňátky, jež podstoupila Early Neurological stimulation a těmi, která ho nepodstoupili.

Jako vysvětlení tohoto jevu uvádí studie fakt, že všechna štěňátka podstoupila standardní výcvik a péči, kterou dávají všem štěňátkům. Tato péče sama o sobě je tak rozsáhlá a na vysoké úrovni, že efekt Early Neurological stimulation se zde nemohl projevit. (Adee Schoon, 2011)

Závěr a diskuse

Zdá se, že efekt jemné postnatální péče, který je popisován jako Early neurological stimulation, skutečně funguje. Nicméně v rodinném odchovu, který má maximální péči a pozornost ze stran chovatele a ostatních rodinných přílušníků, není výsledek tak dramatický. Moje osobní zkušenost ukazuje, že štěňátka jsou zvídavější a více v pohodě a klidu při zjišťování nových vjemů. Ale protože je to pozorování do značné míry ovlivněno očekáváním a také nebylo nijak změřené, je těžké z něho vyvozovat objektivní závěry.

Aby chovatelská snaha o správně rozvíjející štěňátka po psychické i fyzické stránce byla korunována úspěchem, musí i jeho nový majitel pokračovat ve vašem snažení. Dalšími důležitými fázemi, které každé štěňátko potřebuje ke svému zdárnému rozvoji jsou socializační fáze a poznávání různého obohaceného prostředí. Socializace je potřeba provádět ještě ve věku u chovatele, ale musí se s ní pokračovat i u nového majitele. Fáze obohacného prostředí, získávání nových vjemů a životních situací, se kterými se štěňátko seznamuje, pokračuje a prolíná se s fází socializační a pokračuje až do zhruba jednoho roku.

Proto se můžete jako chovatel snažit sebevíc, ale vaši snahu o výborně připravené štěňátko může pokazit či naopak výborně podpořit jeho nový majitel. Proto bychom měli nejen vychovávat svá štěňátka, ale i uvědomovat a pomáhat jejich budoucím majitelům. 😉

Tento model – Early Neurological Stimulation – pomáhá více rozvoji štěňátek pocházející z prostředí, kde nepřicházejí do styku s péči o ně tak často. Příkladem slouží velké chovatelské stanice, vojenské výcvikové orgnaizace, psi chovaní pro laboratorní výzkumy, záchranné stanice a útulky,.. Zde je limitovaná péče o jedince v rámci možností personálu, který nestačí na takové množství psů, aby se jim mohl věnovat individuálně. (Adee Schoon, 2011) (Angelo Gazzano, 2008)

Citovaná literatura

• Adee Schoon, T. G. (2011). Evaluating the effect of early neurological stimulation on the development and training of mine detection dogs. Journal of Veterinary Behavior, 6, 150-157.
• Angelo Gazzano, C. M. (2008). Effect of early gentling and early environment on emotional development of puppies. Applied Animal Behavior Science, 110, 294-304.
• Battaglia, D. C. (nedatováno). Early Neurological Stimulation by Dr. Carmen L. Battaglia. Získáno 14. 10 2013, z Breeding Better dogs, Building Better World of Dog Breeders: http://breedingbetterdogs.com/pdfFiles/articles/early_neurological_stimulation_en.pdf
• Carmen L. Battaglia, P. (2009). Periods of Early Development and the Effects of Stimulation and Social Experiences in the Canine. Journal of Veterinary Behavior, 4, 203-210.