Falešná březost – strašák anebo požehnání?!

Nad tímto tématem se zamýšlím nějakou dobu. Je skutečně falešná březost takový strašák, jak se prezentuje? Anebo je to požehnání, například ve chvílích, kdy zemřela fena a hledáme kojnou, jež by se malých drobátek ujala?

Důvodem pro tento článek byly poslední chybějící střípky do skládačky ohledně tématu, které mi doplnila bakalářská práce Zuzany Poláčkové z České zemědělské univerzity z roku 2013.

Jak vzniká v těle feny

Příznaky falešné březosti se objeví až po skončení hárání v období, které se nazývá diestrus. V období hárání dochází v těle feny k prudkému nárůstu hormonu progesteronu. Ten by s odcházejícím háráním měl správně klesat. Nicméně pokud dojde k tomu, že na vaječníku zůstane přetrvávající žluté tělísko, tělo feny si myslí, že je březí. Přetrvávání žlutého tělíska je pro období březosti typické. Žluté tělísko dále produkuje progesteron a po jeho ukončení činnosti a postupném snížení hladiny progesteronu by u gravidní feny měl správně nastat porod. To je z hormonálního hlediska doprovázeno nárůstem jiného hormonu, sice prolaktinu. Už podle názvu slyšíme, že stimuluje tvorbu mléka a laktaci.

Dá se tedy zjednodušeně řečeno říci, že díky hormonální nerovnováze a dobrému výživnému stavu dojde tělo feny k závěru, že je březí a fena začne trpět falešnou březostí.

Vliv na psychický stav feny

Psychika feny je vedle organismu ovlivněna také. Hormony v těle ji říkají, že je březí a má se připravit na mateřství. Fena bývá opatrnější na sebe, omezuje si pohyb (toho využíváme při potlačení příznaků falešné březosti – dostatečně ji zaměstnáme aktivním pohybem, aby neměla možnost nad svým stavem přemýšlet).

V době porodu si může tvořit hnízdo, kam si nosí hračky a jiné drobné předměty, které jsou její „děti“. Tyto si může velmi žárlivě střežit a být až agresivní, nejen vůči ostatním psům, ale i vůči majiteli. Nicméně valná většina fen bývá spíše apatická a bez chuti do života. Častým projevem bývá také vynucování si lidské pozornosti a péče.

Léčba

Z babských rad se doporučuje vyzkoušet obklady z heřmánku nebo octa. Je také důležité zamezit feně v olizování struků a tedy i mléka. Pomůže buď límec nebo náhubek anebo obvázat břicho. Ale je samozřejmě důležité mléčnou žlázu kontrolovat, abychom nepřehlédli zánětlivé procesy.

Důležité je snažit se potlačit projevy falešné březosti vlastními silami. Tedy feně odebereme její „štěňata“. Zaměstnáme její mysl výcvikem, hersenwerkem a hlavně zvýšíme její pohybovou aktivitu. K zastavení laktace potom výrazně omezíme krmnou dávku po dobu 7 – 10 dní (dokud se nezastaví tvorba mléka). Pomůže také strava výrazně chudá na bílkoviny, např. suchá vařená rýže.

Zásah veterináře nastává až potom, co ostatní výše zmíněné rady nepomohly. Anebo se objevily příznaky zánětu na strukách feny z důvodu velkého množství vytvořeného mléka.

Můžeme je rozdělit do dvou kategorií. Buď se jedná o nespecifickou léčbu (lečí se symptomy a ne stav), potom se podávají resorpční masti a roztoky na mléčnou žlázu – např. Mastisan, Amastol či jodová tinktura.

V případě, že bude léčit specificky, bude veterinář aplikovat látky odstraňující příznaky falešné březosti anebo zabrání tvorbě a vylučování mléka (léky s antiprolaktogenním účinkem).

V případě nasazení hormonální léčby k odstranění falešné březosti se dají použít tyto látky:

1. Gestageny – zajistí návrat cyklu feny do vrcholné luteální fáze a tím se potlačí produkce prolaktinu (hormonu podporujícího tvorbu mléka). Nicméně po odeznění léčby je velká pravděpodobnost, že se příznaky falešné březosti objeví znovu a navíc mohou způsobit zánět dělohy, tzv. pyometru.
2. Estrogeny – odstraní sice příznaky falešné březosti, ale vrátí fenu nazpět do estru, tedy do doby hárání. Je tu velká šance, že po přechodu do metestru, tedy po odeznění hárání, se fena může opět dostat do falešné březosti. Tady je velké riziko pyometry a také zánětu kostní dřeně. Látka, která se používá je diethylstilbestron 1 mg denně po dobu 7 dní.

To je důvodem, proč se tyto metody příliš nevyužívají.

3. Androgeny – např. Testosteron anebo miboleron. Tyto látky zabírají na zhruba 50 % případů. Fungují lépe při potlačení spíše psychických projevů pseudogravidity, než aby měly větší vliv na produkci mléka. Nicméně je to vhodná léčba.

4. Inhibitory prolaktinu – např. Bromokriptin anebo slabší látka kabergolin. Snižují tvorbu mléka v mléčné žláze tím, že účinkují na receptory v mozku (konkrétně hypofýze). Je třeba znát i nežádoucí účinky, kterými jsou nechutenství, zvracení a deprese. Proto se půl hodiny před podáním léku (dává se do vody nebo do jídla) podává látka potlačující zvracení. Aby se předešlo drastickému jednorázovému účinku léku, podává se několikrát denně v menších dávkách a tím se sníží síla vedlejších účinků. Jako léky lze použít humánní lék Medocriptine (účinná látka bromokriptin) anebo lék pro psy Galastop (účinná látka kabergolin)

Nakonec bych chtěla zdůraznit, že medikace a veterinární léčba by měla nastat u falešné březosti opravdu jako poslední možnost. Zvýšená aktivita pro fenu a snížení množství denní dávky potravy s výrazně sníženým množstvím bílkovin v potravě by měly být první volbou.

Divocí předci vlci a ostatní psovití v přírodě

To že dnešní psi jsou vzdálení prapředci vlka asi netřeba osvětlovat. A jak to mají s falešnou březostí právě oni?

Ve vlčí smečce rozmnožuje pouze rodičovský pár (dříve označovaný jako alfa). Nicméně stejně jako u fen držených pohromadě, i u vlků dochází k synchronizaci cyklu. Důvod je celkem jednoduchý. Pokud všechny vlčice mají shodně svou říji, teoreticky by se matkou mohly stát ve stejný čas. A tady přichází na řadu právě falešná březost. Ostatní feny, dcery alfa páru, mají shodně se svou matkou i laktaci, v jejich případě pseudolaktaci. Takto si pomáhají a učí se od své matky pečovat a starat se o nově narozená vlčata. A v případě, že by došlo k úhynu matky vrhu, může ji zastoupit některá z jejich dcer. Proto je pseudolaktace důležitou schopností pro vlky.

Rozdíl mezi falešnou březostí a pomocí jiné feně

Většinou se feně „splaší hormony“ a najednou neví, co se s ní děje. Tělo jí říká, že se má připravovat na březost a ona tak činí. Nicméně v tom zaznamenávám onen velký rozdíl. U takovýchto fen to není nutnost. Falešná březost nastala „rozhodnutím těla feny“, že potřebuje mít své potomky. Ne falešná březost zmíněná u vlků výše. Tím, že se fena sama cítí zaopatřena, nestrádá nedostatkem jídla a má zajištěné všechny základní potřeby, dojde její tělo k rozhodnutí, že nastal správný čas pro potomky. A projeví se změny v hormonálním založení pohlavního aparátu.

Pomoc jiné feně na druhou stranu je vědomé rozhodnutí feny vstoupit do falešné březosti. Jde o kolegiální akt popsaný u vlků, kdy se fena rozhodla pomoci jiné anebo se postarat o štěňata bez matky a tedy si tvorbu mléka spustila sama svým rozhodnutím, tedy vědomím. Zde tělo reaguje na myšlenkové pochody (spíše bych to měla nazvat pudem pomoci) feny a upraví tak své pochody, aby došlo k tvorbě a spuštění mléka.

Osobní zkušenost

Aneb proč neodsuzuji falešnou březost nutně jako negativní věc. Měla jsem tu šanci vidět, jak se rozkojily feny, které štěňátka právě neměly, ale chtěly pomoci té druhé. Jde tedy o vědomé rozhodnutí feny. Jsou feny, které jsou náchylnější k tomuto chování a stejně naopak jsou feny, které k takovému jednání nemají sklony.

Obzvlášť při větším počtu štěňátek je to výborné řešení. Fena, vlastní matka, tolik nevyčerpává svůj organismus tvorbou mléka. Jistě, chovatel může přikrmovat umělou náhražkou (a je samozřejmé, že tak činí), ale přirozené mléko dá štěněti mnohem více.

Dále vidím výhodu falešné březosti právě při úhynu feny anebo v případě, že fena není schopná ihned po porodu tvořit mléko (například po císařském řezu anebo komplikovaném porodu). Opět zde může a musí nastoupit chovatel s umělou výživou. Ale pokud mu pomůže psí tetička, myslím, že je to pro štěněcí odchovance výborné a lepší řešení, než umělá výživa.

Uznávám ale i druhou stranu, že pro majitele jedné feny a jejího přílišného prožívání svého stavu, je situace nepříjemná a problematická. Takové stavy se musí řešit. Stejně jako nadprodukce mléka, které se hromadí v mléčné žláze a může způsobit matitidu. Zde opravdu pomůže jen veterinář s medikací a dbát doporučených rad.

Na závěr bych chtěla poznamenat, že jako každý člověk je jedinečný, podobně bychom měli přistupovat i k našim zvířatům. Ne všechny lze házet do jednoho pytle podle ustálených pouček a zažitých pravidel. Takto vnímám právě problematiku falešné březosti. I každý pes/fena je jedinečný a potřebují individuální přístup.

Zdroje

• KRAUSE, Amelie. Falešná březost. Zoohit: Zoohit magazín [online]. Praha: zoohit [cit. 2021-01-23].Dostupné z: https://www.zoohit.cz/magazin/psi/pece-o-zdravi-psa/falesna-brezost
• Falešná březost (pseudogravidita). Zdrave-Zvire.cz [online]. Praha: zdrave-zvire.cz [cit. 2021-01-23].Dostupné z: https://www.zdrave-zvire.cz/nejcastejsi-onemocneni/pes/falesna-brezost-pseudogravidita
• POLÁČKOVÁ, Zuzana. Falešná březost u fen. Praha, 2013. Bakalářská. Česká zemědělská univerzitav Praze. Vedoucí práce Prof. Ing. Jiří Rozinek, CSc.