Kastrace je téma, které spojuje i rozděluje kynologický svět. Existují argumenty pro i proti, obojí podpořené vědeckými studiemi. Považuji za vhodné se s klady i zápory tohoto kroku seznámit. Jde přeci o společné soužití nás a našeho psího parťáka.

Přimět znovu se zamyslet nad tímto tématem mě přiměl článek sdílený na sociálních sítích – Kastrace psa nebo feny – nové studie mění od základu pohled na tento problém. Zaujal mne a proto jsem si řekla, že si o kastraci osvěžím své znalosti a doplním o nové.

Ještě důležitá poznámka úvodem: tento článek nezahrnuje vliv kastrace na chování psa. Osobně si myslím, že toto téma je velmi nepřehledné vlivem rozdílných názorů na výchovu psa, stejně tak jako i výchovných metod či jejich úplné absence.

Co tedy vědci na toto téma:

1. Kastrace a poruchy imunitního systému

Nejprve osvěžím či přiblížím, co to vlastně jsou poruchy imunitního systému či autoimunitní onemocnění. Jde o stav, kdy vlastní imunitní systém začne napadat buňky vlastního těla, protože je vyhodnotí jako cizí. Důvodů pro tento stav je vícero, jeden nich jsem rozebírala ve svém článku: Nástroj na autoimunitní onemocnění – DLA – pomůcka pro chovatele?! K tomu přidáme ještě kastraci, zdá se, že hraje důležitou roli.

Tématu se věnovala pouze jedna studie, ale její závěry stojí za zvážení. Nicméně, když říkám A, měla bych říci i B. Bez dalších vědeckých studií je to ojedinělý názor, který je třeba potvrdit či vyvrátit.

Studie z roku 2016 – Gonafectomy effects on the risk of immune dissorders in the dogs: a retrospective study- prověřovala vliv kastrace na onemocnění:

• atopická dermatitia (ATOP),
• autoimuntiní hemolytická anémie (AIHA),
• canine myastenia gravis (CMG),
• colitis (COL),
• hypoadrenocorticismus (ADD),
• hypothyroismus (HYPO),
• immune-mediated trombocytopenia (ITP),
• inflamatory bowel disease (IBD),
• lupus erythematolus (LUP) a
• pemphigus complex (PEMC).

Data pocházejí z veterinárních databází z let 1995 – 2010. A k čemu dospěli?

Závěr této studie zní: kastrovaní psi i feny mají vyšší riziko výskytu onemocnění ATOP, AIHA, ADD, HYPO, ITB a IBD v porovnání s nekastrovanými jedinci. Pro kastrované feny platí i vyšší risk pro onemocnění LUP, ale ne pro kastrované psy.

2. Pohybový aparát

V této kapitole shrnu, co bylo prokázáno. Situace ohledně problémů pohybového aparátu je trochu matoucí. Některé studie vliv prokazují, jiné konstatují, že kastrace na pobyhový aparát a jeho případné problémy nemá vliv.

V „sumáři“ studií vydaném v roce 2017 – A literature review on the welfare implications of gonadectomy of dogs

jsou na toto téma citovány 3 studie. Závěry jsou následující:

• výskyt dysplazie loketního kloubu (ED = DLK) byl u kastrovaných labradorů potvrzen 2 x častěji než u nekastrovaných jedinců.

• K podobnému závěru dospěla i studie německých boxerů, kdy byl výskyt dysplazie kyčelního kloubu (HD = DKK) 1,5 x častější než u jedinců bez kastrace.

• Studie zabývající se plemenem německý ovčák rozlišila dvě skupiny kastrovaných jedinců, a sice jedinci kastrovaní před 12. měsícem věku a ti kastrovaní později. U první skupiny byl potvrzený zvýšený risk pro CCL (cranial cruciate ligament rupture – ruptura zkříženého vazu), u druhé skupiny nebyl potvrzený statisticky významný rozdíl mezi kastrovanými jedinci a těmi nekastrovanými z hlediska dysplazie kyčelního i loketního kloubu.

• Další studie zde uvedené ukazují vliv časné kastrace na zvýšený výskyt onemocnění CCL obecně u kastrátů – až o 3,48 % více, přičemž kastrované feny jsou k ruptuře náchylnější.

• Prepubertální kastrace zlatých retrívrů je jedním ze zvýšených rizik pro rozvoj onemocnění HD 3 – 5 x, stejně tak u prepubertálně kastrovaných labradorů je 2 x větší riziko pro onemocnění pohybového aparátu.

Za zvýšeným výskytem stojí fakt, že při prepubertální kastraci (před půl až jedním rokem) rostou kosti do větší délky v důsledku pozdějšího uzavírání růstových plotének. Tuto teorii ověřovala studie Gonadectomy in immature dogs: effect on skeletal, physiccal and behavioral development, která potvrdila pozdější uzavírání růstových plotének u kastrovaných skupin psů. Jak proti nekastrovaným jedincům, tak i proti sobě navzájem. Sledované skupiny byly rozděleny dle věku provedení zákroku – první skupina zahrnovala jedince s kastrací provedenou do sedmi týdnů věku a druhá skupina byla kastrovaná do sedmi měsíců věku.

K podobnému závěru dospěla i studie Age at gonadectomy and risk of overweight/obesity and orthopedic injury in a cohort of Golden Retrievers, která potvrdila, že zvýšený výskyt ortopedických problémů se vyskytuje pouze u skupiny psů kastrovaných před 6 měsíci. U pozdější kastrace není tento vliv statisticky významný. Proto pro zlaté retrívry vydali doporučení kastrovat zvířata ve věku mezi 6 – 12 měsíci.

Tomu trochu odporuje poslední studie v tomto odstavci zmíněná, a sice Risk factors for excessive tibial plateau angle in large-breed dogs with cranial cruciate ligament disease. Tato práce potvrdila až 13,6x vyšší risk pro onemocnění CCL u jedinců kastrovaných i po 6. měsíci. Tento fakt je opět spojen s prodlouženou délkou uzavírání růstových plotének.

Závěrem kapitoly můžeme konstatovat, že kastrace hlavně štěňat a mladých psů může způsobit větší růst kostí, pozdější uzavírání růstových míst na dlouhých kostech a v důsledku toho u vliv na zátěž kloubů a kloubních/kosterních vazů.

3. Rakovina/Neoplazie

Na nádorové bujení, tedy na neoplazii obecně se pohlíží jako na onemocnění, za jehož propuknutím stojí vícero faktorů. Zmiňme genetickou predispozici, plemeno, věk, virální infekce, prostředí, chronické záněty a mimo jiné i kastrace. Jako hlavní jsou skloňovány faktory věk, vystavení hormonů (tedy kastrace) a plemeno, zatímco dieta, hmotnost, a plemeno hrají zanedbatelnou roli.

Závěr z této oblasti zdraví psa je rozhodně diskutovatelný. Existují studie pro i proti vlivu na jednotlivé druhy nádorů. Osobně mi přijde vhodné držet se hlavně studií, jež jsou založeny na analýze veterinárních databází. Jsou to vlastně data celé psí populace, která byla vyhodnocena s ohledem na téma rakoviny. Jde tedy jak o diagnostikované případy, tak i nemocné jedince (ne všichni jedinci se s rakovinou léčí, ne všechny nádory jsou zhoubné a ne všechny případ se dají posoudit na konkrétní druh nádoru).

Ještě zde zmíním jeden fakt. Pokud jsou studie prováděné na jednom určitém plemeni, nedají se jejich závěry zobecnit na plemeno jiné. To je také fakt, se kterým bychom měli ve svých myšlenkách pracovat. Osobně beru tyto studie jako důležité pro dané plemeno a informativní pro ty další. Informativní z pohledu – „hele, u tohoto plemene se to už řešilo a s takovým výsledkem“.

4. Ostatní lékařské záznamy

U samců kastrace snižuje výskyt BPH (benigní prostatické hyperplazie), chronické prostatis, perianálního adenomu a perianální hernie z 50 % postižených jedinců ve věku 5 – 6 let na pouhých 6,7 %.

U fen se díky kastraci nedochází k onemocnění reprodukčních orgánů, pyometře, metritidě, ovariálním cystám a život ohrožujícím stavům s porodem (dystokie). Hlavně strašák jménem pyometra vyskytující se ve 23 – 24 % (tedy u každé čtvrté feny) ve věku 10ti let.

Získaná inkontinence se týká spíše velkých plemen a objevuje se 3 – 5 let po kastraci. Postihuje 2 – 20 % fen obecně. Hlavně u kastrací prováděných před 3. měsícem věku je tento problém častý.

Obezita – díky změně metabolismu zvířat po kastraci je tento problém častý.

Délka života je u kastrovaných jedinců vyšší – feny se dožívají ve 26,3 % delšího věku (opět, každá čtvrtá fena) a u psů je vyšší věk dožití 13,8 %. Tento fakt potvrdily 2 studie:
Age at gonadectomy and risk of overweight/obesity and orthopedic injury in a cohort of Golden Retrievers, A literature review on the welfare implications of gonadectomy of dogs.

5. Osobní názor

Osobně díky své zkušenosti se přimlouvám za kastraci fen ve vyšším věku, tedy cca kolem 6 – 8 roka života. Dvě z mých fen prodělaly pyometru, jedna v 10ti letech a druhá ve 12ti letech a zvlášť u té starší to byl stav, který ji ohrožoval na životě. Proto se přikláním k tomuto preventivnímu zákroku u starších fen.

Svým odchovům, v případě, že jsou majitelé rozhodnuti pro kastraci, doporučuji, aby se zákrokem počkali až na dobu úplné dospělosti zvířete. Myslím, že výše zmíněná fakta (respektive negativní vlivy zde popsané kastrace v příliš raném věku) dokáží přesvědčit i další, že toto není správná cesta.

Co se týče kastrace – ano či ne, nechávám to vždy na zvážení majitele. Myslím si, že je vhodné je seznámit s klady i s riziky kastrace a je jen na nich, zda se rozhodnou do zákroku jít anebo ne.

Zdroje:

• Kastrace psa nebo feny – nové studie mění od základu pohled na tento problém (https://vse-o-krmivech.cz/clanky-blogy/kastrace-psa-nebo-feny-nove-studie-meni-od-zakladu-pohled-na-tento-problem?fbclid=IwAR3HHeXbhmtAZpDOoR9OdaruAxsL-S-ZwgHC9LVv2gq_235hub0QYPfpOj4)

• A literature review on the welfare implications of gonadectomy of dogs (https://avmajournals.avma.org/view/journals/javma/250/10/javma.250.10.1155.xml)

• Salmeri KR, Bloomberg MS, Scruggs SL, Shille V. Gonadectomy in immature dogs: effects on skeletal, physical, and behavioral development. J Am Vet Med Assoc. 1991 Apr 1;198(7):1193-203. PMID: 2045340.

• Age at gonadectomy and risk of overweight/obesity and orthopedic injury in a cohort of Golden Retrievers (https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0209131&fbclid=IwAR1WWFh6TK0Qon2UknahEPOY_i1cVAvTPoHFo_9XjjhLkIdJux31aqtNOcU)

• Duerr, F. M., Duncan, C. G., Savicky, R. S., Park, R. D., Egger, E. L., & Palmer, R. H. (2007). Risk factors for excessive tibial plateau angle in large-breed dogs with cranial cruciate ligament disease, Journal of the American Veterinary Medical Association, 231(11), 1688-1691. Retrieved Dec 13, 2021, from https://avmajournals.avma.org/view/journals/javma/231/11/javma.231.11.1688.xml

• Zink, M. C., Farhoody, P., Elser, S. E., Ruffini, L. D., Gibbons, T. A., & Rieger, R. H. (2014). Evaluation of the risk and age of onset of cancer and behavioral disorders in gonadectomized Vizslas, Journal of the American Veterinary Medical Association, 244(3), 309-319. Retrieved Dec 14, 2021, from https://avmajournals.avma.org/view/journals/javma/244/3/javma.244.3.309.xml

• Sundburg, C.R., Belanger, J.M., Bannasch, D.L. et al. Gonadectomy effects on the risk of immune disorders in the dog: a retrospective study. BMC Vet Res 12, 278 (2016). https://doi.org/10.1186/s12917-016-0911-5, from https://bmcvetres.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12917-016-0911-5