Veganské jídlo pro psy

Proč mne to zajímá

K tématu jsem se nachomýtla náhodou, a sice na mne vyskočila reklama na veganské granule na Facebooku. A protože se mi to zdálo jako úplný nesmysl, řekla jsem si, že si o nich zjistím víc. Je mi jasné, že pro lidi, kteří sami praktikují vegetariánství anebo veganství je to velmi lákavá cesta. Je to ale cesta vhodná i pro psa?

Je pes masožravec anebo všežravec?

Ať chceme nebo ne, náš pes je šelma, a tedy predátor a masožravec.

Stále se vedou dohady, zda je pes ještě masožravec anebo již všežravec. Pravdou je, že v průběhu domestikace se psům upravil zažívací trakt oproti vlkům tak, že je mírně delší a je tedy schopen strávit i část rostlinné potravy. To mu umožňují i znásobené aktivní geny pro produkci amylázy a maltázy, enzymů umožňujících trávit rostlinnou potravu.

Dlouho se mělo za to, že pes ve slinách nemá enzym amylázu, ale ukazuje se, že tomu tak není. V malém množství je i tento enzym ve slinách psa zastoupený.

Podle toho, kolik by měl rostlinné potravy přijímat, se zařazení psa dělí. Jedni ho nazývají fakultativním carnivorem, tedy živí se hlavně masem, ale je schopný zpracovat i určitou část rostlinné potravy, pokud je vhodně připravena.

Jiní ho nazývají fakultativní omnivor. Omnivor znamená všežravec. Fakultativní omnivor pak ten, který je ale předurčen ke zpracování hlavně masité stravy.

Tak jako tak, je pravdou, že pes je schopen ze své fyziologie strávit určité množství rostlinné potravy. Nicméně zuby jsou stále uzpůsobené k trhání a zpracování hlavně masité stravy. To je také fakt. (Šterc)

Aby byla v tématu ještě větší nepřehlednost, studie publikovaná na zdivočelých psech v Indii ukázala, že pokud mohou, věnují se tito hledání potravy v odpadcích, než aby se vydávali na lov a aktivně si obstarávali masitou stravu. Tedy dávají přednost stravě sacharidové a maso jedí jen příležitostně. (Kozhuharova)

Veganské granule

Co tedy vede výrobce granulí k vymýšlení takovéto stravy pro psa? Je nasnadě a hlavním důvodem samozřejmě bude poptávka. Kdyby neexistovala, nebyl by tento typ granulované stravy. Že se nejedná o ojedinělou recepturu, lze snadno usuzovat z toto, že veganské granule se nabízejí ve všech částech světa. Níže budu citovat výzkum z Brazílie a diplomovou práci z Litevské veterinární univerzity, jejíž výzkum probíhal hlavně v Německu.

Srovnání receptur

Brazilská vědecká skupina Zafalon, et al. (2020) se zaměřila na porovnání receptur veganských jídel pro psy a kočky z hlediska výživových doporučení mezinárodních a národních organizací pro zvířecí krmiva – FEDIAF z roku 2019 a AAFCO opět z roku 2019. Srovnávaly tři běžně dostupná veganská krmiva pro psy a jedno pro kočky.

Co je to za doporučení a jak s podle nich hodnotí granule (všechny typy a ne jen veganské) se můžete dozvět v On-line kurzu Psí krmení k pochopení >>>

Všechna tři psí krmiva – v práci označená jako A, B a C – měla poměr vápníku a fosforu na minimální doporučené hladině. Všechna jídla přesahovala maximální bezpečnostní doporučení pro měď, jedno krmivo přesáhlo limit pro zinek a další pro železo. Ve složení krmiva A byl deficit (nedostatek) methioninu – esenciální aminokyseliny pro psy.

Práce, ještě jako perličku, uvádí zjištění, že krmivo C obsahuje vitamín D3, cholekalciferol, který se dá získat pouze ze živočišné potravy. Oproti tomu vitamin D2, ergokalciferol, je přítomný v rostlinných produktech, který byl v granulích tohoto typu logicky očekáván.

Proč jsou tato zjištění tak podstatná? Špatný poměr vápníku a fosforu vede k sekundárnímu nutričnímu hypoparathiroidismu. Ten byl dříve běžný, ale v současnosti, díky vyváženosti receptur krmiv a doporučení organizací, se považuje za překonaný. Vede k tzv. Rubber jaw syndromu, skupiny lézí charakteristické ztrátou zubů, osteopenií lebečních kostí a „gumové struktury v tlamě“, kdy došlo k záměně mineralizovaných struktur tlamy (kosti, zuby) fibrózní (vazovitou) tkání. Druhým stavem, který špatný poměr vápníku a fosforu vyvolává, je hypokalcemie, typická svalovými křečemi a osteopenie, způsobující zlomeniny kostí.

Nedostatek methioninu je jedním z faktorů podílejících se na vzniku dilatační kardiomyopatie, závažného srdečního onemocnění. V rostlinách se methionin sice vykytuje, ale ve velmi nízkých koncentracích.

Všechna tři krmiva jsou na minimálním doporučení ohledně udržitelné energie pro mírně aktivního dospělého psa v neutrálním termoregulačním prostředí. To znamená, že pes z nich dostane pouze energii nutnou pro trávení, absorbování živin a energii pro spontánní aktivity. Nedodá mu dostatečnou energii pro náročnější cvičení. Zafalon, et al. (2020)

Pro psa jsou esenciálními aminokyselinami (ty, které potřebuje přijímat v potravě, sám si je nevytvoří): arginin, fenylalanin, histidin, izoleucin, leucin, lysin, methionin, threonin, tryptofan a valin. Semiesenciální (dokáže je vytvořit, ale ne v dostatečném množství, které jeho tělo potřebuje) je: cystin a tyrosin, neesenciální je: alanin, serin, kyselina asparagová, kyselina glutamová, glycin, prolin a hydroxyprolin. (Novotná, 2014)

Diplomová práce na téma veganské granule

Výzkum Keimer, 2019 probíhal 15 měsíců a průměrná doba krmení psa veganským jídlem byla 2,15 roku, ale pohybovala se od 10 měsíců do 15 let. V této skupině nebylo přítomno žádné štěně mladší 10 měsíců. 41 účastníků z celkového počtu 250 připravovalo veganské či vegetariánské jídlo samo doma, zbytek krmil komerčním suchým krmivem. Další skupina, která byla více sledována, aby se přiblížila striktním laboratorním podmínkám, zahrnovala 8 psů krmených tímto vegetariánským typem stravy, 4 psi krmeni masovou stravou – jako kontrolní skupina a 4 psi krmeni striktně vegansky.

Jak podotýká výzkum diplomové práce, až 94,8 % respondentů zapojených v tomto výzkumu je na veganské dietě a 3,2 % na vegetariánské dietě. Tedy důvod, proč vybrali toto stravování, je čistě osobní preference – účastníci sami definovali důvody jako etické a morální přesvědčení. Zmiňovány jsou obavy o prostředí ve kterém žijí, o osudy komerčně chovaných zvířat a jejich welfare a tak dále. Pouze 28,38 % majitelů psů uvedlo, že krmivo vybrali na základě doporučení veterináře, tedy na základě špatného trávení či alergií svých domácích mazlíčků. (Keimer, 2019)

Z celkových sta procent nejvíce účastníků krmí komerčně dostupnými veganskými krmivy a kombinuje to s doma připravenou veganskou stravou přes padesát procent. Kolem pětatřiceti procent majitelů vybralo svým psům pouze komerčně připravené veganské jídlo a jen necelá jedna čtvrtina účastníků připravuje svým psům veganské jídlo. Někteří dotazovaní neuvedli žádnou odpověď.

Jak je to s doplněním chybějících látek v rostlinné stravě?

Stejně jako methionin, tak i aminokyselina taurin, je pro psa esenciální, tedy nezbytná v příjmu. Taurin pomáhá absorbovat strávené tukové sloučeniny, v mozku slouží jako neurotransmiter – přenašeč nervových vzruchů a neuromodulátor – zodpovídá za vývin mozku. Podílí se na správné funkci srdečního svalu a reguluje tělesnou teplotu. Nízká hladina této aminokyseliny je také spojená s onemocněním dilatační kardiomyopatie. Do komerčních krmiv se ale přidává uměle, jak je podle práce Keimer, 2019 doporučeno i pro vegetariánskou a veganskou komerční stravu.

Arginin je opět velmi podstatná aminokyselina, její nedostatek vyvolává zvracení, zvýšenou slinivost, hyperglykemii a třas. Je stěžejní pro močovinový cyklus psa – neutralizuje dusičnanový odpadní materiál jako je amoniak. Většina komerčních krmiv ho dodává jako suplement, tedy uměle přidaný.

Práce zmiňuje jako nutnost u psů krmených touto stravou hlídat pH moči. Protože je více zásadité a může vést ke vzniku krystalů v močovém aparátu psa. Opět jsou doporučeny doplňky, jako vitamin C, čočka, hrách a droždí.

Nicméně, práce konstatuje, že pes je schopen dlouhodobě prospívat na vegetariánské a veganské dietě a je to jedna z rozumných cest udržitelnosti. (Keimer, 2019)

A co vstřebatelnost rostlinných živin?

Amyláza je v psích slinách přítomná, kde ji potvrdil výzkum z roku 2017. Trávení sacharidů však neprobíhá ani v žaludku psa, zde se tráví minimálně. Skutečné trávení a absorpce jednoduchých sacharidů (glukóza, fruktóza atd..) probíhá v tenkém střevě.

Psi zpracovávají sacharidy mnohem lépe než vlci, jak jsem psala o pár odstavců výše, díky své evoluční proměně a zmnožení kopií genů podstatných pro trávení tohoto materiálu.

Rostlinné proteiny jsou pro psa nízko stravitelné ve srovnání s těmi živočišnými. I jen částečné nahrazení živočišných proteinů sojou má za následek celkové snížení energie, vstřebatelnosti proteinu, sodíku, draslíku a železa. Hůře se zpracovávají a jsou pro psa stravitelné esenciální (nepostradatelné) aminokyseliny: arginin, histidin, isoleucin, leucin, valin, lysin, fenylalanin a threonin. Aby to bylo snáze představitelné, živočišná strava je strávena minimálně z 87,5 %. Došlo-li k nahrazení sojou, snížila se využitelnost a stravitelnost na 82,2 %. Zafalon, et al. (2020)

Zároveň ale diplomová práce (Keimer, 2019) zmiňuje, že pokud psí dieta obsahuje 30 – 50 % extrudovaného ječmene, kukuřice, žita a rýže, bývá ze 100 % strávena a nic nepostoupilo do tlustého střeva. Úplně stejně dobře dokáže pes využít vařenou či suchou rýži a brambory. Syrové brambory ale nestráví.

Dva protichůdné názory, těžko mezi nimi hledat pravdu.

Ukazuje se, že procesem extruze se stávají rostlinné složky pro psy lépe stravitelné, ale není to samospásné.

Vláknina, tedy pro psa nestravitelné sacharidy (je to skupina sacharidů, dohromady pro snazší orientaci označována pod pojmeme vláknina), se do stravy přidává proto, aby zpomalila zažívání a umožnila tak lepší vstřebatelnost živin, podporovala normální střevní funkci. Mnohé materiály se shodují, že obsah vlákniny v krmivu kolem 2 – 3 % má právě tento efekt. Zvýší-li se obsah vlákniny nad tuto hranici, vede naopak k výrazné nerovnováze, která může stát za plynatostí, nadýmáním a zácpou. (Novotná, 2014)

Veganské jídlo připravované doma

Pakliže se Vaše rozhodnutí nezměnilo a stále chcete udělat ze svého psa vegetariána a nebo vegana a chcete, aby Váš společník byl šťastný a nic mu nechybělo, nejlepší cesta pro Vás bude, připravovat mu jídlo doma (podobně jako BARF, ale zde se jedná o vegetariánskou či veganskou obdobu).

Pro některé psy je to z důvodu alergií a citlivého zažívání jediná cesta. Počítejte s tím, že budete potřebovat doplňovat ty látky, které nedostanou z masa v podobě mikronutrientů (vitamínů, minerálů). Nejsem příznivcem doporučení z jakých zdrojů čerpat jídelníčky, ale pokud si dáte práci a budete hledat, použijete zdravý rozum a doporučení, vím, že se tyto jídelníčky dají najít a jsou smysluplné.

Pokud to není z důvodu zdraví Vašeho psího miláčka nutné, opravdu si ještě několikrát v duchu odpovězte na následující otázky: „Je pes – šelma – skutečně býložravec?“ „Nemohu mu svým rozhodnutím spíše ublížit? „Dokážu mu dát vyváženou dávku ze všech součástí, aby byl schopný pokrýt své potřeby a něco mu nescházelo?“ Toto rozhodnutí musí udělat každý sám.

Jsou vědecké studie na téma psí vegetariánství/veganství důvěryhodné?

Tím se zabývala studie Domínguez-Oliva, 2023. Časový rámec pro vyhledávání studií na toto téma byl v práci stanovený na 1992 – 2022. Celkem nalezli pouze 16 publikovaných studií zabývajících se tématem vegetariánství/veganství u domácích zvířat. 11 z nich studovalo vliv na organismus psa, 6 popisovalo vliv na organismus kočky. Jedna studie se překrývala, zkoumala obě kategorie domácích zvířat. Nejvíce se jich vyskytuje v posledních letech, což není příliš překvapivé.

Co stojí k zamyšlení, je fakt, že těmto studiím je vyčítaný velmi malý zkoumaný vzorek psů, ze kterého se nedá udělat rozumný závěr (2 – 34 zvířat je opravdu málo pro jakoukoli statistickou analýzu). Pokud je zahrnuto vícero psů, jedná se vždy o dotazníkové šetření. Kdy majitelé nemusí plně porozumět otázce a nebo se nedá definovat vědecky a měřitelně.

Měřily-li se parametry krve (chemické a biochemické), vždy se jednalo o vzorky psů převedených na veganskou stravu v řádu týdnů a nebo měsíců. Chybí však chemické a biochemické parametry těch zvířat, kteří jsou tímto stylem stravováni dlouhodobě – rok a déle.

Pokud se vědecká literatura shoduje na možných deficitech v krmení psů tímto způsobem, uvádí se taurin, kyselina listová a kobaltamin (vit. B 12) jako hlavní prvky, které by bylo třeba dodávat ve vegetariánské či veganské stravě. Ale měřením těchto výstupů se práce buď vůbec nezajímají, a nebo velmi okrajově a nesystematicky.

Tedy v současnosti na toto téma chybí relevantní studie, která by zkoumala dlouhodobý vliv na statisticky významném vzorku a mohla srovnat i parametry těch látek, které jsou označené jako citlivé na deficit při rostlinné stravě psa.

Závěr

Nejstarší pes border kolie Bramble se dožil 25 let na veganské dietě. Je také pravdou, že všech 10 esenciálních aminokyselin pro psa se dá získat z rostlinné potravy. Problém je ale v jejich stravitelnosti pro psa a také v množství.

Po prostudování složení vegetariánských a veganských granulovaných krmiv mne úplně nepřesvědčily o své vhodnosti pro psy. A jak jsem se snažila ukázat, i odborná veřejnost mi v tom dává za pravdu.

Pro částečně rostlinnou stravu, jako výhodu, hovoří i výzkum fen rhodézských ridgebacků. Ty krmené dlouhodobě vyšším podílem rostlinné stravy bohaté na kyselinu listovou, měly ve svých vrzích mnohem menší počet štěňat s onemocněním dermiodní sinus než u těch, kterým nebyla kyselina listová přidávána ani ve formě tablet. Tento fakt odůvodňuje faktická studie, že feny krmené vyšším obsahem rostlinné stravy, mají kyselinu listovou po celý život, ne jen v době březosti. Kyselina listová může tedy působit preventivně na jiné stavy související s březostí a odchovem štěňátek. Nicméně, jak je zmíněno, není to krmení výlučně rostlinnou stravou, ale pouze s jejím vyšším podílem.

Osobně mám problém přijmout fakt, že důvod pro zvolení vegetariánské a nebo veganské cesty pro svého psa jsou welfare obavy a životní podmínky komerčně chovaných hospodářských zvířat. Je-li mi známo, do krmiv se zpracovává to maso či masové výrobky, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. Tedy jemně řečeno „odpadní produkt“, který není k lidské konzumaci vhodný. Rozhodně nefunguje trh s komerčními krmivy tak, že zabijí zvířata jen proto, aby pejsci měli ve svém krmivu co jíst. Řekla bych, že je to přirozený cyklus, kdy se jako lidstvo snažíme minimalizovat odpadní materiál a využít ho v rozumné míře (jisté zneužívání se najde všude). Je tedy rozumnější nechat tento odpad bez využití a nebo ho dát těm, kteří na něj mají své zažívání uzpůsobené, a které vzniklo díky evoluci, úzké vazbě na člověka a jeho prostředí?

Chce-li se někdo vydat touto cestou a nebo je k tomu tlačen díky potravinovým alergiím a intolerancím svého psího kamaráda, lze mít dlouhodobě pejska jen na vegetariánské stravě. Nicméně, více než cestou granulované stravy, bych se vydala cestou doma připravené stravy. Počítejte s tím, že je třeba dodat vícero doplňků, aby pejsek měl všechny potřebné látky, ale potom to bude pes šťastný a spokojený. A to je to, o co nám všem jde.

Budu ráda, podělíte-li se se mnou o své postřehy na toto téma na mailu: terezie.valcikova@psinfo.cz

Zdroje

  • Domínguez-Oliva A, Mota-Rojas D, Semendric I, Whittaker AL. The Impact of Vegan Diets on Indicators of Health in Dogs and Cats: A Systematic Review. Vet Sci. 2023 Jan 12;10(1):52. doi: 10.3390/vetsci10010052. PMID: 36669053; PMCID: PMC9860667
  • KEIMER, Lucas Andreas. Vegan diet and its effects on the dog’s health. Kaunas, 2019. Diplomová. Lithuanian University Of Health Sciences Veterinary Academy. Vedoucí práce Kristina de Vitte. https://dogsgo-plantbased.co.uk/wp-content/uploads/2020/10/MastersThesisEffectsVeganDiet.pdf
  • KOZHUHAROVA, Veneta. Can Dogs Be Vegan Or Vegetarian? Dogs Naturally [online]. Dogs Naturally [cit. 2023-08-29]. Dostupné z: https://www.dogsnaturallymagazine.com/can-dogs-be-vegan-vegetarian/
  • NOVOTNÁ, Barbora. Stanovení výživné hodnoty granulovaných krmných směsí pro psy. České Budějovice, 2014. Diplomová. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Doc. Ing. František Lád, CSc.
  • ROBERTS, John G. a A. NICHOLLS-GRZEMSKI. Folic Acid Study: A Role of Folic Acid in the Prevention of Dermoid Sinus in the Rhodesian Ridgebacks. Dog Well Net [online]. Flinders Medical Centre & University of Adelaide South Australia, 1997 [cit. 2023-08-29]. Dostupné z: https://dogwellnet.com/applications/core/interface/file/attachment.php?id=1930
  • ŠTERC, Jan. Pes všežravec. In: Dromy.cz [online]. Dromy.cz [cit. 2023-08-29]. Dostupné z: https://www.dromy.cz/blog/pes-vsezravec/

Mým koníčkem jsou chov psů a genetika. Vyznám se ve složitém světě genetiky a dokážu ho lidsky představit běžnému člověku. Pomáhám začínajícím i zkušenějším chovatelům stanovit si svou strategii a orientovat se v genetických testech, aby nemuseli spoléhat na informace od firem, ale používali svůj vlastní zdravý rozum. Můj příběh si přečtěte zde >>