Periody odvahy a strachu ve vývoji psa – kritická období a jak s nimi pracovat

Vývoj štěněte z pohledu učení

Vývoj štěněte od narození až po stáří probíhá určitými obdobími, které jsou z hlediska jeho života velmi podstatné. Samozřejmě hlavní perioda, kde se toho děje nejvíc, je období štěněcího věku. Pes toho musí hodně pochytit, se spoustou věcí se seznámit a zpracovat je. Pojďme na takovou zrychlenou exkurzi do tohoto času.

Neonatální období

Pokrývá období od narození do 14ti dnů věku. V tomto čase je štěňátko bez termoregulace, narodilo se hluché, slepé a je tedy plně závislé na matce. Ta mu skrze své tělo zajišťuje teplo a olizováním jeho vyměšování. Ke konci tohoto období se otevírají štěňátkům oči, ale zatím jsou schopna rozlišovat pouze světlo a tmu. Nicméně hmat a čich jim funguje hned od narození. V tomto období až 90 % času prospí a pohyb je omezený pouze na centimetry, kdy hledá místo u struků. Co už umějí velmi dobře je kňourání. To je signál pro matku, že mají hlad anebo se dostali do míst, kde je nízká teplota.

Transitivní/přechodové období

Pohybujeme se od 15. do 28. dne věku štěňátka. To postupně začíná slyšet a prořezávají se mu první zoubky. Štěňátko je stále velmi závislé na své matce, ale už zvládá přijímat i kašovitou stravu. Štěňátka pomalu začínají objevovat pohyb na končetinách a začínají první a nesmělé hry se sourozenci a s maminkou.

Socializační období

Je v období štěňátka asi to nejdůležitější. Většinou je rozděleno na dvě periody a sice primární socializace, která probíhá směrem k matce, sourozencům, vůči psům obecně a také k chovateli. Tato primární socializační perioda je v období mezi 4. – 6. týdnem věku. Následuje sekundární socializace a ta je zaměřena směrem k prostředí, objektům. Pohybujeme se mezi 6. – 14. týdnem věku.

V této fázi se začínají postupně střídat důležitá období odvahy a strachu, která jsou hlavním námětem tohoto článku.

Juvenilní období

Období mezi 3 – 6 měsíci věku. Většinou jsou štěňátka již v nových domovech, kde se jim majitel věnuje individuálně. Nastává velmi rychlý až překotný vývoj schopností štěňátka, nyní již mladého pejska. Učení prvních povelů, dopilování čistotnosti, … Ke konci období se začíná měnit mléčný chrup za trvalý.

Puberta

Časové období 6 – 12 měsíců věku. Jedinec si hledá místo v sociální struktuře rodiny, kde žije. Mohou nastat pokusy k dominanci, neposlušnosti. Obecně mladá plemena dospívají dříve, větší a obří plemena potřebují k dokončení vývoje trochu více času.

Dospělost

Většinou začíná obdobím pohlavní dospělosti. Psi dospívají dle velikosti plemene kolem 6. – 9. měsíce v případě malých plemen. U velkých psů je to potom 9 – 12 měsíců. Feny dospívají s nastupujícím prvním estrem, tedy háráním, což nastává někdy mezi 6 – 12 měsíci. Nicméně některá plemena, obzvláště ta spadající do kategorie chrtů a primitivních plemen, tam se objevuje první estrus i později.

Všechny tyto periody v sobě střídají období zvýšené odvahy následujících po obdobích strachu. Je vhodné o nich něco málo vědět, protože nám pomáhají pochopit psí naturel a vhodně dávkovat a nebo naopak zpomalit postup výcviku.

periody strachu – proč jsou

Přeneseme se zpět v čase, úplně vynecháme jakoukoli domestikaci. Jsme zpět u vlků. Periody strachu jsou u psa/vlka evolucí naprogramované a slouží k jejich ochraně v divočině. V přírodě se v tomto čase vlčata dostávají mimo svá rodná hnízda. Vylézají z nor a zkoumají svět kolem. Nicméně se seznamují s okolím pod dozorem matky. Nové prostředí, zvuky a věci jsou pro ně děsivé a tím, že se drží svého rodiče, stará se strach o jejich přežití.

A vraťme se do současnosti. Periody strachu jsou i pro psa podstatné. V této době se štěňátka většinou dostávají do nových domovů. Je tam vše úplně jinak než u chovatele. Chybí matka, chybí sourozenci. Někdy je v rodině starší pes, který potom částečně nahrazuje štěněti matku – alespoň v začátku. Jindy se musí štěně upnout na smečku lidskou. Tím, že prochází strachovým obdobím, si fixuje známé a bezpečné prostředí v rodinném kruhu a svého průvodce jako ochránce.

Sama ale vnímám jako lepší, aby se štěně do nového domova dostalo ideálně před tímto poměrně důležitý předělem. V době, kdy nové podmínky přijme snáze a není to pro něj takový stres. Přiblížím, o jakém časovém období mluvím.

popis jednotlivých period – časová období

První období strachu se týká hlavně chovatelů a v literatuře se moc neuvádí. Je zhruba kolem 5. týdne věku a štěňátka v něm reagují poměrně choulostivě na hlučné prostředí a také na nové podněty. Neznamená to ale, že je uzavřeme do zvukotěsné ulity a počkáme, až takové období pomine. Jen trochu zpomalíme v jejich seznamování s novými věcmi, ale toto seznamování s novým stále probíhá. A ruku na srdce – 5ti týdenní štěňátka toho ze světa ještě moc neviděla.

Na první období strachu navazuje první období odvahy. To probíhá od 6. do 8. týdne. V tomto čase štěňátka rychle akceptují vše nové. Jejich pud sebezáchovy je hodně snížený, proto na ně musíme dávat pozor my. Nyní má smysl je vystavovat hodně novým podnětům – mohou poznávat nové lidi (ideální čas na návštěvu budoucích majitelů), nové psy (samozřejmě takové, které štěněti vědomě nebudou ubližovat, jsou stabilní v povaze a navíc o nich víme, že jsou zdraví a pravidelně očkovaní a odčervovaní), nová místa (návštěva zahrady, oplocené louky, jezírka, tekoucí potůčky, volná příroda,…). Je vhodné je seznámit i s dětmi. Ty totiž mají pro psy poněkud zvláštní reakce – je vhodné je štěňátkům představit. Samozřejmě ale pod dohledem, aby děti štěňátkům neublížily a někdy to platí i naopak.

Od 8. – 10. týdne (některá literatura uvádí až týden 11.) navazuje opět období strachu. Štěně by v té době mělo být ideálně v novém domově a toto období mu pomůže si ho zafixovat jako bezpečné místo. I nadále by měl nový majitel pokračovat v socializaci štěňátka, ale je vhodné volit raději pomalejší tempo poznávání nových věcí.

Na toto období opět navazuje další období zvýšené odvahy a je vhodné, aby ho nový majitel využil k učení nových věcí. Je ideální k započetí výcviku a také k další socializaci. Například návštěvy nádraží, autobusové stanice – někde kde je hodně lidí a je tam hlasito. Další seznamování s dětmi. V případě plemen, která se upravují je super dát ho do salónu, aby se obě dvě strany spolu seznámily, atd. Bavíme se o čase 3. – 6. měsíce věku štěňátka. V tomto období se také často stávají úrazy a je třeba na štěňátko zvýšeně dohlížet. Opět je citelně oslabený pud sebezáchovy, proto dohlížejte na psí hry a dívejte se, kam štěně leze či skáče. Aby například nenarazil ve vysoké rychlosti do stromu anebo nedejbože nespadlo ze skály. Vidíme, že časové rozpětí je poměrně velké a jak už to bylo i v předchozím případě, opět na něj navazuje další období strachu.

To je mezi 6. – 8. měsícem. Většinou u malých plemen nastává časněji, u větších plemen je to později. Opět se vyplatí snížit tempo poznávání nového a buďme psovi oporou – v případě, že si neví rady v některých situacích, poskytneme mu prostor – aby si situaci spolu s námi obhlédl a pomůžeme mu ji správně vyřešit. V tomto období vznikají také neurózy směrem k dětem, je třeba dávat pozor, aby pejskovi neublížily.

Existuje ještě jedno období strachu, v některé literatuře pravda vynechávané. Anebo ho autoři spojují s předchozím obdobím. Je mezi 9. – 14. měsícem a souvisí s pohlavní dospělostí. Ta u velikostně malých plemen nastupuje dříve a u velkých plemen později. Souvisí tedy s vyplavením pohlavních hormonů. Jde spíš o majetnickou periodu, období zvýšeného hlídání svých zdrojů a někdy i celé rodiny vůči jiným psům.

období odvahy – jak s nimi efektivně naložit

Zmínila jsem výše. Považuji za vhodné periody zvýšené odvahy použít k socializaci a poznávání nových věcí, lidí, psů a okolí. Lépe se učí novým věcem a je fajn výcvik v takovém čase rozumně podpořit. Dovede to pejska dál a v navazujícím období strachu potom upevníme to, co jsme v této zvídavé periodě začali. Pejsek se tak cítí komfortně a my upravujeme tempo jeho potřebám. Tou negativní věcí je zvýšená nutnost dávat na psa pozor, úrazy v tomto období jsou velmi časté.

Závěr

Určitě se vyplatí tato období ve vývoji psa znát. A souhlasím i s jedním zde citovaným autorem, lze je efektivně použít k výcviku, abychom psa nepřehltili a naopak zase nedeprivovali v období zvýšeného učení.

Osobně mi seznámení, respektive rozšíření mých znalostí o těchto obdobích ledasco objasnilo a také mne nasměrovalo k úpravě svých chovatelských podmínek. Ale vezměme to popořadě. Objasnil mi to fakt, proč si tři z mých odchovanců (z různých vrhů) zlomili nohu v časově téměř podobném období. Nacházeli se v období odvahy a protože nebyli dostatečně opatrní k sobě samým, nastala tato nepěkná situace.

A úprava chovatelských podmínek? Běžně jsem štěňátka dávala ve věku 9ti týdnů s pocitem, že tím, že tráví v rodinném kruhu více času, tak jim prospívám. Jasně, každý vývoj každého štěněte je individuální. Nicméně ve světle výše zmíněného mi přijde lepší je dát v období, kdy to moc neřeší, než je vystavovat většímu stresu. Přemýšlela jsem i opačně, zda je nedat až ve věku 12ti týdnů. Ale zde jsem narazila trochu na své svědomí. Tím, že jsem již něco odchovala, vidím, že po cca 9 – 10ti týdnech jim již jako smečce štěňátek dohromady nemám co nabídnout. V tomto věku již potřebují, aby se jim každému věnoval člověk individuálně. Což ve smečce 5-8 štěňat je trochu nereálné. Líp je jim v tomto v novém domově, kde se na ně těší, stejně tak i na společné kroky a výcvik.

A jak situaci vnímáte vy? Budu ráda, když se o své dojmy podělíte – napište mi na terezie.valcikova@psinfo.cz . Těším se na vaše reakce.

Zdroje:

Mým koníčkem jsou chov psů a genetika. Vyznám se ve složitém světě genetiky a dokážu ho lidsky představit běžnému člověku. Pomáhám začínajícím i zkušenějším chovatelům stanovit si svou strategii a orientovat se v genetických testech, aby nemuseli spoléhat na informace od firem, ale používali svůj vlastní zdravý rozum. Můj příběh si přečtěte zde >>