Umělé oplodnění v reprodukci psa

Pryč jsou doby, kdy pro úspěch krytí byla nutná účast rodičovského páru ve stejnou dobu na stejném místě. Plus cesta feny ke krycímu psu. Současná věda a technika postoupila tak, že se pomalu běžnou záležitostí stává krytí feny odebraným spermatem psa bez nutností cestování.

Většinou přichází v úvahu při velkých vzdálenostech budoucího rodičovského páru. Je možné, že z ekonomického hlediska bude umělá inseminace v takovém případě cenově srovnatelná nebo mírně levnější než samotná fyzická cesta s fenou za psem.

Další překážkou pak bývají karanténní pravidla (např. Japonsko nebo Austrálie), kam je obtížné bez absolvování karantény s vlastním psem vstoupit.

Inseminace se dělí na 3 způsoby dle sperma, které při něm využijeme:

• čerstvé sperma
• chlazené sperma
• mražené sperma

Inseminace čerstvým spermatem

Provádí se v přítomnosti obou jedinců tedy krycího psa i feny. Nejčastěji z nějakého důvodu nedošlo k přirozenému krytí a majitelé se dohodli, že nechají odebrat sperma u veterináře nebo veterinárního technika na nejbližší veterině (někdy na požádání dojíždějí za svými klienty). Veterinář či technik simuluje rukou pohlavní akt a sperma následně nechá odkapat do zkumavky. Hovoří se tedy o odběru rukou, pokud byste se s tímto termínem někde setkali. Zkumavka je samozřejmě sterilní a veškeré zacházení se spermatem musí být dostatečně hygienicky zajištěno, aby nedošlo k zanesení infekce do pohlavního ústrojí feny.

Po odběru se sperma opatrně nabere do injekční stříkačky a za pomocí tubičky, která se ručně vpraví do vaginy feny (opět, chce to cvik, aby se plastová trubička místo do vaginy nezavedla do močového měchýře), ideálně co nejblíže děložnímu hrdlu, tedy cervixu, se fena inseminuje.

Setkala jsem se s názorem, že tento postup zvládnou i zkušení chovatelé. Nicméně tuto informaci berte jako neověřenou, z mé dosavadní praxe neznám chovatele (aniž by to nebyl veterinář nebo veterinární technik), který by to sám prováděl.

Chlazené sperma

K tomu potřebujete jak pracovníky spermobanky (na straně majitele psa), tak zkušeného veterináře (na straně feny). Sperma je odebráno ruční masturbací jako v předchozím případě. Sperma se ošetří speciálním ředidlem, které zajistí přežití spermií při nízké teplotě 5 – 10 °C (Spermobanka Genomia uvádí 4 – 5 °C). Takto naředěné sperma se rozdělí do dvou dávek (z jednoho odběru), aby majitel feny mohl zvýšit šance zabřeznutí „překrytím“, tedy dvojitou inseminací. Proces (ředění a příprava dávky) trvá zhruba hodinu a následně je sperma uloženo do transportního boxu. Je tedy připraveno k transportu. Pro majitele psa většinu „papírování“ vyřídí přímo spermobanka, stejně tak provede dodatečné testy, pokud je země, kam sperma putuje, vyžaduje. Za ČR nejsou pro import semene z EU vyžadovány žádné požadavky, ty jsou pouze pro transport z tzv. třetích zemí.

Více naleznete na https://www.svscr.cz/obchodovani-s-veterinarnim-zbozim/osvedceni-dovozy-do-eu/sperma-vajicka-embrya/

Nyní to vezmeme z pohledu majitele feny. Fena se pravidelně vyšetřuje progesteronovým testem pro určení nejvhodnějších dní. Protože chlazené sperma nevydrží dlouho (5 dní od vyhotovení dávky uvádí FrozenDogs a 72 hodin uvádí Genomia Spermbank), musí být načasování odběru semene a ideálních dní feny opradu poměrně precizní. Vyžaduje těsnou spolupráci mezi majiteli psa a feny.

Chlazené sperma (v té době již upravené na teplotu těla feny) se feně vpraví při plném vědomí (není tedy nutná žádná medikace) do vaginy, co nejblíže děložnímu krčku. Samozřejmě, lze ho vpravit i do dělohy, to je na dohodě mezi veterinářem a majitelem feny. Nicméně účinnost zabřezávání a počet štěňat je shodný při tomto postupu jako u čerstvého semene.

Inseminace se provádí dvakrát, tedy první a následující den, aby se zvýšila šance pro zabřeznutí feny. Jen pro informaci, vajíčka vydrží oplozeníschopná ve vejcovodech 24 – 48 hodin, ve výjimečných případech potom až 72 hodin. Proto je důležité načasování. Čerstvé spermie mají svou oplozeníschopnost po dobu 6 – 7 dní, ale chlazením se tato doba mírně snižuje. To je další důvod pro správné načasování.

Shrnu-li výhody použití chlazeného spermatu oproti mraženému, hovoří se o:

• menším poškození spermií než při hlubokém zmražení
• levnější doprava
• levnější výroba inseminační dávky
• lze úspěšně inseminovat intravaginálně a tedy je možné postup opakovat

Mezi nevýhody patří:

• takto upravené sperma nelze skladovat dlouhodobě
• nutný rychlý přesun spermatu od spermobanky k veterináři provádějící inseminaci

Mražené sperma

Příprava mraženého spermatu je takový top v tom, co nám nyní mohou spermobanky nabídnout. Předem říkám, není to levná věc, proto se vyplatí zvážit kvality psa, zda má smysl do toho jít.

Kromě uchování inseminačních dávek na neomezeně dlouhou dobu se také inseminační dávka dá připravit z nedozrálých spermií, tedy v případech, kdy by rozmnožování přirozenou cestou nebylo možné. Stejně tak se dá získat semeno i z několik hodin mrtvého zvířete. Ale to už jsou takové „perličky“, které většina z nás opravdu nevyužije.

Pojďme se spolu podívat na postup, jak se připravuje inseminační dávka pro hluboké mražení. Semeno se opět odebere manuální masturbací a následně je vyšetřeno a určí se jeho kvalita. Dle kvality se z jednoho odběru dá udělat 2 – 10 inseminačních dávek (obyčejně kolem 5ti). Inseminační dávky se naředí a ošetří tak, aby vydržely nejprve zchlazení a poté i zmražení. Ukládají se do plastových pejet (plastových dutinek), každá má objem 0,5 ml. Ty jsou potištěny identifikačními údaji, které vydrží i hluboké zmražení a následně jsou uloženy do uchovávacích kontejnerů s tekutým dusíkem na předem určené místo (aby nedošlo k záměně, proto dvojitá identifikace).

Před odběrem anebo ihned po něm je také vhodné nechat psa vyšetřit na brucelózu a herpes virus, což jsou podmínky, které některé země vyžadují pro import semene. FCI ve svém chovatelském řádu také důrazně doporučuje nechat vyhotovit DNA profil psa, kterému je odebíráno sperma. Pro jednoznačnou identifikaci v případě pochyb o správnosti inseminační dávky.

Majitel feny by si měl před vlastním krytím vyžádat od majitele krycího psa dokument, kde veterinární lékař, jež odebral semeno, potvrzuje jeho jednoznačnou identifikaci. Dále si také vyžádá od ČMKU formulář, který je třeba potvrdit jak veterinářem odebírajícím semeno (nebo oním zástupným certifikátem), tak i veterinářem, který bude semeno inseminovat. A ještě je třeba na Státní veterinární správě zažádat minimálně 15 dní předem o sdělení dovozních podmínek z dané země (týká se hlavně třetích zemí).

Současně s tím majitel s fenou dojíždí za veterinářem pro stanovení nejvhodnějších dní pro inseminaci. Opět se provádí pomocí stanovení hladiny progesteronu v krvi feny. Od majitele krycího psa si vyžádá/zaplatí jednu nebo více inseminačních dávek. Jedna inseminační dávka obsahuje 2 pejety. Z nich je jedna kontrolní a druhá je určena pro inseminaci. Kontrolní pejeta se vyšetřuje, aby se zjistil počet přeživších spermií a jejich oplozeníschopnost a další parametry.

Majitel feny po dohodě s veterinářem má tři možnosti, jak fenu inseminovat. Tou první možností je použití speciálního katetru, říká se mu také skandinávský, kterým se sperma deponuje do děložního krčku feny nebo lépe až do dělohy. Problém je v tom, že děložní krček je v přední části velmi zúžený a na stropu je podélná řasa dlouhá 1 – 2 cm, která pochvu zcela ucpává. Postupuje se pocitově a zároveň se fixuje krček přes břišní dutinu. Při této metodě je velké riziko poranění feny a vyžaduje velmi zkušeného inseminátora.

Asi nejpoužívanější metodou je inseminace přes děložní krček pomocí endoskupu a katetru. Tato procedura se provádí za plného vědomí feny, není potřeba žádná medikace. Veterinář díky kameře vidí, co dělá, nemusí se tedy spoléhat pouze na své zkušenosti a cit. Pomocí endoskopu se kontroluje navádění katetru děložním krčkem přímo do dělohy. Protože fena není v narkóze a nedostává ani žádnou medikaci, je možné tento postup opakovat následující den pro zvýšení možnosti zabřeznutí. Pro veterináře tento postup znamená pořízení značně finančně nákladného vybavení, proto ho provádí vysoce specializované pracoviště.

Další metodou je metoda invazivní, probíhající v celkové narkóze. Buď laparoskopicky nebo laparotomicky (dojde k „vyndání“ dělohy do operační rány) se tupou jehlou deponuje semeno do děložních rohů. Vzhledem k narkóze a medikaci se provádí pouze jednou, je tedy vysoce důležité správné načasování. Mražené semeno nevydrží tak dlouho ve své oplozeníschopné formě. Místo 6 – 7 dnů mají tyto spermie dobu zkrácenou na 12 – 24 hodin. To je také důvodem, proč se implantují až do dělohy. Aby se jim „zkrátila cesta“ a zvýšila se šance zabřeznutí. V současnosti osobně vím o 4 pracovištích, kde je možné tento zákrok provést, a sice H-VET spol. s r.o. v Praze, v Plzni – Vedilab, se kterým spolupracuje Genomia SpermBank, třetí je v Táboře, a sice veternární klinika Iris a nejznámnější v Brně – Frozen dogs.

Výhody použití mraženého spermatu:

• dá se skladovat neomezeně dlouho, lze tedy použít i sperma mrtvého psa
• z jednoho odběru se dá vyrobit více inseminačních dávek
• není zde závislost na správném načasování při odběru
• inseminační dávky se dají vyrobit i ze spermatocytů (nevyvinutých spermií) a sperma se dá odebrat i několik hodin mrtvému psovi

Nevýhody:

• vyšší cena při vyhotovení inseminačních dávek
• spermie mají výrazně nižší dobu oplozovací schopnost
• musí se deponovat do dělohy feny

Cena

Neustále se tu zmiňuje cenová náročnost, v jakých relacích se tedy pohybujeme?

Zde je odkaz na ceník Frozen Dogs

a zde odkaz na Genomia SpermBank

Náklady na odběr semene jsou 1500 Kč (Frozen Dogs, Genomia ceny pro výrobu chlazené dávky na svých stránkách neuvádí) a vyhotovení chlazeného spermatu, zde se pohybujeme v řádu 3000 Kč plus 600 Kč za transportní box. K tomu si připočtěme náklady na trasport semene přepravní společností, to už je individuální a náklady na veterináře pro stanovení nejvhodnějších dní a samotnou aplikaci semene. Můj odhad je kolem 10 000 Kč (nepodložené, jedná se pouze o odhad) a tuto částku je nutné připočítat ke krycímu poplatku (stud fee), který je opět individuální.

Pokud uvažujeme o mraženém spermatu, sáhne si majitel feny hlouběji do kapsy. Pokud by mu majitel krycího psa nechal zaplatit celou proceduru spojenou s vyhotovením inseminačních dávek (pravděpodobně ne, protože se vyrobí násobně více inseminačních dávek), potom se pohybujeme na částce kolem: 1500 odběr semene (Frozen Dogs), 7000 Kč přípava inseminačních dávek, 300 – 500 Kč za jeden rok skladování v tekutém dusíku. Nebo u Genomia SpermBank 5900 Kč za kompletní servis výrody inseminačních dávek a následně 1500 Kč za uchování semene na jeden rok.

Počítejme, že majitel feny uhradí pouze část těchto poplatků. Co ale uhradí sto procentně je buď pronájem kontejneru s tekutým dusíkem nebo jeho koupě (rozdíl v ceně je kompenzovaný tím, že při koupi platíte cestu kontejneru jedním směrem, zatímco při pronájmu cestu oběma směry), jeho naplnění a v případě, že cestuje delší dobu i doplňování dusíku v místech, kde se právě kontejner nachází. Dále přípavu exportních dokumentů k transportu semene, příjem semene ve spermobance, jeho vyšetření. Odhadem tedy 7000 Kč plus cestovné jedním nebo oběma směry. K tomu náklady na veterináře na stanovení ideálních dní pomocí progesteronového testu a vlastní zákrok inseminace do dělohy feny. Opět, neověřený odhad 18 – 20 000 Kč plus cestovné ke krycímu poplatku majiteli psa.

Závěr

Inseminace rozhodně má své místo v chovatelství a je užitečným nástrojem. Obzvláště při využití krycích psů na jiném kontinentě nebo při nemožnosti cestování. Jen člověk musí zvážit, zda mu investované finanční náklady v podobě vytoužených štěňat stojí za to, aby to vše absolvoval.

Tab. Srovnání úspěšnosti inseminaci do pochvy a do dělohy u feny

Zdroje

• https://veterina-iris.cz/2015/09/10/metody-umele-inseminace-u-fen/?cn-reloaded=1
• https://www.vedilab.cz/gynekologie-a-reprodukce
• https://www.genomia.cz/cz/reprodukce-inseminace
• http://www.hvet.cz/pes
• http://www.frozendogs.com/
• https://metodiky.agrobiologie.cz/PDF/KVD/ODBER-HODNOCENI-A-KRYOKONZERVACE-EJAKULATU-PSU.pdf
• http://fci.be/medias/ELE-REG-en-10990.pdf
• CONCANNON, Patrick W. Reproductive cycles of the domestic bitch. Animal Reproduction Science. 2011, 124(3-4), 200-210. DOI: 10.1016/j.anireprosci.2010.08.028. ISSN 03784320. Dostupné také z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0378432010004124