Pannus u psa

S touto problematikou jsem se zabývala jako se soukromým dotazem adresovaným na PsInfo. Otázka zněla – co se ví ohledně genetiky tohoto onemocnění? Se souhlasem autorky dotazu jsem se rozhodla publikovat mé shrnutí v krátkém článku vysvětlující shrnutí poznatků.

Co je to za onemocnění

Jedná se o postupný zánět rohovky. Většinou postihuje obě oči. Toto onemocnění je autoimunitního typu. Vzniká přecitlivělost na bílkoviny rohovky nebo je zapříčiněno UV zářením a nadmořskou výškou. U mladších psů se vyznačuje velkým množstvím cév na rohovce. U starších psů je průběh pomalejší a projevuje se větším množstvím pigmentu v rohovce. Začíná jako šedý opar a jak pronikají krevní cévy a pigmentové buňky do průhledné rohovky, postupuje zánět a změny ovlivňují vidění. Onemocnění nelze vyléčit, ale zpomalit jeho průběh aplikací kortikosteroidů a cyklosporinu (Losíková, akademická práce), (Beránek)

Co víme o onemocnění z hlediska genetiky:

Do onemocnění je zapojeno s vysokou pravděpodobností vícero genů, nejedná se tedy pouze o jeden gen. U lidí je prokázaný vliv genu PAX6 (Parsa et al, 2003), u myší se k tomu přidružil i gen Cia5 (Brenner et al., 2005). Aktuální studie z roku 2022 – (Karamatic et al., 2022) našel u greyhoundů jako vysoce pravděpodobný gen EGFR.

Mimo genetické dispozice, která zde musí být v každém případě, ale hraje roli i okolní prostředí. Konkrétně vysoká míra ostrého slunce – resp. UV záření a také nadměrná aktivita jedince. Oba tyto faktory – je jedno zda dohromady anebo zvlášť – se podílejí na manifestaci (propuknutí onemocnění) a nebo jeho rychlejším postupování v klinických projevech.

Studie z let 2011 (Jokinen et al, 2011) a 2013 (Barrientos et al., 2013) poukázaly na mírnou až střední spojitost tohoto onemocnění v Major histocompatibility complexu – MHC. V psím podání DLA – Dog Leukocyte Antigene – respektive s určitými haplotypy. Této problematice jsem věnovala samostatný článek – Nástroj na autoimunitní onemocnění – DLA – pomůcka pro chovatele?!.

Trochu to zpřesním: nízká rozmanitost a to, že pes má určitý haplotyp DLA, se podílí na jeho horší míře reagovat na útoky bakterií a virů z vnějšího prostředí. Tentýž systém se také stará o to, aby imunitní obrana jedince rozpoznala tyto útočníky. V případě, že obranný systém začne napadat buňky vlastního těla, hovoříme o autoimunitním onemocnění, kterým je také pannus.

Nicméně vliv zmíněného komplexu se však ve studii (Karamatic et al., 2022) vůbec neprokázal. Naopak i jedinci s odlišnými a vysoce rozmanitými (polymorfními) haplotypy, měli onemocnění pannus také diagnostikováno.

Díky tomu, že se nemocnění vyskytuje i u lidí, mohlo dojít k podrobné studii lidských rodokmenů. Ukazuje se, že onemocnění bude pravděpodobně děděno autozomálně dominantně (tedy jak jedinec se dvěma kopiemi defektního genu, tak i jedinec jen s jednou alelou defektního genu – budou oba nemocní) (Sonoda et al., 2000). Zdravý bude pouze jedinec, který má obě alely – vlohy – bez defektu. U psů se tento mód dědičnosti také předpokládá. Nicméně to nevysvětluje, jak se oběma zdravým rodičům – prostým tohoto onemocnění – může narodit jedinec postižený. Zde do hry právě vstupují faktory okolního prostředí popř. By byla možná neúplná penetrace. To zbývá ještě k probádání vědcům, to jsou pouze mé domněnky.

Doporučení k chovu

Veterináři z opatrnosti říkají, že chovat na postižených jedincích se samozřejmě nemá, ale nemělo by se chovat ani na jejich blízkých příbuzných (tedy rodičích a sourozencích) (Ergin et al., 2021).

U německého ovčáka i greyhounda je diagnostika onemocnění STOP pro další chov (tak to platí v USA).

Spekuluje se i o vlivu bakterií a virů na propuknutí onemocnění (prokázáno u člověka a ještě u jiných živočišných druhů), ale u psů jsem to nezaznamenala.

Nemocný jedinec tedy do chovu nepatří. Určitě je dobře informovat jak sourozence, tak i rodiče (jejich majitele). Je otázkou, zda by hromadné vyloučení z chovu sourozenců/rodičů – nepoznamenalo plemeno jako celek náchylností k jinému onemocnění (pokud by se vyřadilo hodně jedinců a chovatelská základna by se rapidně zmenšila).

Zdroje:

• Karamatic, S.; Goode, R.; Bageswaran, N.; Willet, C.E.; Samaha, G.; Ferguson, R.; Mazrier, H.; Wade, C.M. Genome-Wide Association Analysis for Chronic Superficial Keratitis in the Australian Racing Greyhound. Genes 2022, 13, 1328. https://doi.org/10.3390/genes13081328

• https://disorders.eyes.arizona.edu/category/clinical-features/corneal-pannus

• https://cidd.discoveryspace.ca/disorder/pannus-chronic-superficial-keratitis.html

• K.K. Parsa, M. Javaheri, J.C. Song, M. Borchert; Congenital Aniridia: A Descriptive Case Report of Six Family Members Showing Multiple Phenotypes of the Same Disease with Genetic Analysis of the PAX-6 Gene . Invest. Ophthalmol. Vis. Sci. 2003;44(13):1267.

• Brenner M, Meng HC, Yarlett NC, Joe B, Griffiths MM, Remmers EF, Wilder RL, Gulko PS. The non-MHC quantitative trait locus Cia5 contains three major arthritis genes that differentially regulate disease severity, pannus formation, and joint damage in collagen- and pristane-induced arthritis. J Immunol. 2005 Jun 15;174(12):7894-903. doi: 10.4049/jimmunol.174.12.7894. PMID: 15944295.

• Jokinen P, Rusanen EM, Kennedy LJ, Lohi H. MHC class II risk haplotype associated with canine chronic superficial keratitis in German Shepherd dogs. Vet Immunol Immunopathol. 2011 Mar 15;140(1-2):37-41. doi: 10.1016/j.vetimm.2010.11.007. Epub 2010 Nov 18. PMID: 21144596.

• Ergin I, Sainkaplan S, Senel OO. 2021. Clinical assessment of chronic superficial keratitis (Uberreiter’s Syndrome) in dogs: a retrospective study (2012-2019). Veterinaria, 70(2), 185-95.

• Barrientos LS, Zapata G, Crespi JA, Posik DM, Díaz S, It V, Peral-García P, Giovambattista G. A study of the association between chronic superficial keratitis and polymorphisms in the upstream regulatory regions of DLA-DRB1, DLA-DQB1 and DLA-DQA1. Vet Immunol Immunopathol. 2013 Dec 15;156(3-4):205-10. doi: 10.1016/j.vetimm.2013.10.009. Epub 2013 Oct 24. PMID: 24238945.

• LOSÍKOVÁ, Jitka. SROVNÁNÍ VYBRANÝCH OČNÍCH ONEMOCNĚNÍ MALÝCH ZVÍŘAT A ČLOVĚKA. Olomouc, 2012. Balakářská práce. PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA OPTIKY. Vedoucí práce Mgr. Eliška Hladíková.

• Rohovka…. a její změny. Veterinární klinika MVDr. Jiří Beránek, Ph.D.: Specializované pracoviště pro choroby oční [online]. Pardubice: Veterinární klinika MVDr. Jiří Beránek [cit. 2022-09-20]. Dostupné z: https://www.veterina-pce.cz/kdyz-kazdy-rohovkovy-vred-je-jiny

• Sonoda, S., Isashiki, Y., Tabata, Y. et al. A novel PAX6 gene mutation (P118R) in a family with congenital nystagmus associated with a variant form of aniridia. Graefe’s Arch Clin Exp Ophthalmol 238, 552–558 (2000). https://doi.org/10.1007/s004170000124