Tento článek vyšel v časopise Pes přítel člověka v čísle 02/2013. Ráda bych poděkovala Janě Mertlíkové za usměrnění mého původního originálu a za krásnou, bezproblémovou spolupráci. Od jeho napsání máme další 3 Francouzské šampiony v naši pudlí rodině a další 3 začali plnit podmínky pro jeho splnění v různé míře.

Důvod pro jeho vznik naleznete níže. Rozhodla jsem se ho dát na Blog z důvodu, že testování povah u společenských plemen vůbec není rozšířené a osobně, jako chovateli, mi velmi chybí. Povaha je jednou z věcí, podle kterých tvořím chovatelský pár budoucích rodičů.

TAN (Test d’Aptitudes Naturelles)

O nutnosti absolvovat tento test jsme se dozvěděli až při plnění podmínek, tedy výstav na Francouzského šampiona (přesné podmínky specifikovány níže).  Co to vlastně je? Šli jsme do velké neznámé. Po menším průzkumu, o co se jedná, jsme se dozvěděli, že jde o sérii cviků, které provádíte se svým pejskem před komisí. Inu pravda byla trochu jinde.

Hlavní problém nastal, kde a kdy TAN absolvovat? Po dotazu na francouzský pudl klub se typicky půl měsíce nic nedělo. Začala jsem se tedy smiřovat s myšlenkou, že TAN pravděpodobně neabsolvujeme, protože nevíme kde.  Ale usmálo se štěstí a odpověď přišla. TAN se dá absolvovat při National d’Elevage, a při speciálních výstavách. Další možností bude Světová výstava v Paříži, jež se ten rok konala. A bylo rozhodnuto, TAN bude naše Eliška (Elizabeth Ginny Teschiro) skládat právě tam.

Od rána jsem pro jistotu navštěvovala stánek Francouzského pudl klubu na výstavě umístěný, abych to nepropásla. Většinu dopoledne tam nikdo nebyl, až kolem 11cté hodiny tam začalo být rušno. Ptala jsem se, v kolik bude možné test absolvovat? Odpověď odpoledne mi stačí, jdu připravovat Elišku na předvedení ve třídě šampionů (další pozn. CACS se ve třídě šampionů nezadává, ale to nám v tu chvíli nevadilo, v té době jsme již povinné tři výstavy měli absolvovány).

Hotovo, odvystavováno, skončili jsme druhé ve třídě, to není špatný výsledek. A teď ještě to hlavní, TAN. Protože bylo možné získat zkráceně titul Šampiona Francie za pouze dva CACS (jeden ze světové výstavy a druhý z Championat de France konaný o den dříve), sešlo se nás zájemců o TAN trochu více. Protože finská výprava pospíchala na letadlo, galantně je pouštím před sebe. Má to výhodu, konečně uvidím, co se po mě a Elišce bude vlastně chtít.

Jdeme na věc, TAN praxe

• Cvik první – průchod skupinou lidí. Hodnotí se pudlíkův klid, samozřejmost a jak ho majitel usměrňuje v případě potřeby. Maximální bodové ohodnocení je 1,5 bodu.
• Cvik druhý – ohmatávání, prohmatávání a sahání na pejska cizincem (osobou, kterou pes nezná) na stole. V případě, že se nechá pes prohlédnout tak, jak je na výstavách běžné – tedy zuby, celé tělo, genitálie, prošel s maximem bodů, tedy 1,5 bodem.
• Cvik třetí – pes je nesen majitelem v podpaží (nevím, nevím, jak absolvují tento cvik králováci, žádný k mé smůle nebyl přítomen, když jsme zkoušku skládali. Osobně jako majitel bych měla určité problémy takového „drobečka“ zvednout, natož udržet jednou rukou…) a povídá si se zkoušejícím (v našem případě, protože zkoušející uměl anglicky asi tolik jako já francouzsky, se pokouší o komunikaci). Pes opět musí být klidný a milý. Maximum je jeden bod.
• Cvik čtvrtý – to vlastně není cvik – jak pes reaguje na podměty – v našem případě se jednalo o tlesknutí či lusknutí prsty. Ideální je, pokud nereaguje vůbec, podnětu si nevšímá. To je za maximum bodů, tedy 2 body. Osobně nechápu, proč by pes neměl být zvědavý, pokud takovéto „vylomeniny“ před ním provádíte. Jiný kraj, jiný mrav.
• Cvik pátý – Chůze se psem na vodítku – prakticky jde o to, aby pejsek šel s vámi, netahal Vás, kam se jemu zachce a jinak se nedisciplinovaně nepředváděl v tom horším slova smyslu. Maximum jsou 3 body.
• Cvik šestý – povel – v našem případě se jednalo o povel nechat pejska sednout, dát mu zůstaň a pár kroků poodejít. Následně si pejska ze sedu zavoláte k sobě. Nevyžaduje se předsednutí a zařazení k noze jako při zkouškách z výkonu, ale aby pejsek jakž takž poslechl sled povelů, které po něm chcete. Naše psí holky absolvovaly jak nepovinný výcvik, tak i ten povinný ve Švýcarsku, kde žijeme (týká se každého majitele psa a každého psa bez výjimky. Pro prvomajitele je doplněný ještě teoretickou průpravou, jak o pejska správně pečovat), tudíž Eliška to zvládla levou zadní. Maximálně můžete obdržet či ztratit jeden bod.

Opravdu velký důraz (dle bodového ohodnocení jednotlivých cviků) je kladený na chování pudla jako klidného, bezproblémového zvířete, s nímž se můžete volně procházet po ulici a nebude napadat své okolí. Protože pudl většinou bývá roztomilý pro spoustu lidí, je samozřejmostí, aby se nechal pohladit ze všech možných stran a úhlů a opět zachoval klid, rozvahu a přátelskost. Koneckonců srst, její úprava a při správné péči představují opravdu velké lákadlo na sahání si kolemjdoucích.

Pokud bych to tedy shrnula, většina pejsků se rozhodně TAN testu obávat nemusí. Není třeba se na něj extrémně připravovat, snad jen posilovat v případě, že máte králováka (viz třetí cvik) a pilovat povel sedni, zůstaň a ke mně (cvik šestý). Ostatní pejsek, který se běžně účastní výstav, zvládne levou zadní tlapou.

Celkově test probíhal v klidné atmosféře, věřím, že pokud by byl majitel nervózní a ovlivňoval psa svým rozpoložením negativně, budou nejprve uklidňovat majitele a teprve potom se půjde skládat test s pejskem. Můj dojem bylo, že Eliška si ani neuvědomila, že něco takového skládá, bylo to velmi podobné běžnému posuzování v kruhu (tedy kolem v průběhu testu bylo nesrovnatelně více lidí) a tak až na vložku na konci se sedni, zůstaň a ke mně, se pro ni nic mimořádného nedělo.

Stálo by za zamyšlení zavést podobný či modifikovaný test i zde v Čechách, rozhodně si ho dokáži představit jako součást bonitace, kterou musí pejsek složit, aby se stal chovným.

V případě, že zavítáte do pro nás této vzdálenější země, rozhodně se nebojte jít na výstavu. Konkurence sice je, ale čeští pudlíci se velmi líbí i jinde ve světě, proto věřím, že by jich spousta zabodovala i zde. Přeci jen, Šampion Francie, to není jen tak ledajaký šampion! My se tam určitě rádi budeme vracet. 🙂

Šampion Francie, přesné podmínky

Rádi byste měli Vašeho pudla Francouzským šampionem? Připravte se na to, že cesta k tomuto titulu vede minimálně přes tři výstavy – a to ještě předem dané, přes zdravotní testy a také přes povahový test. Ale vezměme to popořádku.

Musíte absolvovat tři výstavy, tedy získat tři CACS. CACS se zadává pouze jednomu pejskovi/feně, který se vybírá mezi vítězi z mezitřídy a třídy otevřené. Jedna z výstav musí být mezinárodní výstava psů, další musí být výstava speciální pro dané plemeno (vypisuje se jich každoročně kolem 10ti v celé Francii – seznam je k dispozici v novinkách na stránkách francouzského pudlího klubu) a konečně zbývající CACS potom musí být z National d’Elevage – klubové výstavy a nebo prestižní výstavy konající se každoročně v létě v Paříži – Championat de France.

Vkrádá se otázka, k čemu se vypisují výstavy národní, když CACS z ní na šampiona neuplatníte? Celkem jednoduše odvozuji, že se jedná o výstavy, kde je možné svého pejska převést už jen pro radost z vystavování, prezentovat ho jako potenciálního krycího psa. Pro začátečníky ideální možnost si poprvé vyzkoušet předvedení pejska na výstavě. Ještě před tím, než se zapojí do bojů o titul Francouzského šampiona.

Pokud máme jasno ve výstavách, připravte svému pejskovi ještě zdravotní testy, které francouzský klub k šampionátu požaduje. Pro TOY a trpasličí ráz jde o vyšetření očí (ideálně obojí, jak oftalmologické vyšetření, tak genetický test na PRCD-PRA – zde malá poznámka; DNA je francouzsky ADN, tak abyste netratili hlavu, pokud začnete překládat stránky francouzského pudl klubu) a vyšetření patel. Pro ráz střední a velký na hromádku přidejte ještě vyšetření kyčlí, které je povinné.

A aby toho nebylo málo, musíte absolvovat ještě test povahy či mentální test zmíněný výše. A pozor, nejdůležitější nakonec!!! Všechny nashromážděné materiály vytiskněte, okopírujte a pošlete poštou! Ano poštou! V elektronické podobě nebudou přijaty – osobní zkušenost.

Máte na to přesně 10 týdnů od získání posledního titulu CACS na výstavě. Jinak Vám titul nebude přiznán.

Hodně štěstí přejí šampioni Francie (a jiných zemí) Elizabeth Ginny Teschiro – chovatel a majitel Ing. Terezie Valčíková  a Rubens P.P. Aureus Ytaner – chovatel Renata Smyčková, majitel Petra Kastlová.

Přidejte se do komunity lidí na stejné vlně – uzavřená FB skupina PsInfo – genetika/chovatelství krok za krokem >>>