Jak správně vybrat velikost přepravního boxu a bezpečná cesta psa nejen autem

Přeprava psa z pohledu práva

Během svého pravidelného kolečka po nejnovějších pracech na univerzitách jsem narazila na jednu starší, která mne úplně dostala do kolen. A to v pozitivním slova smyslu. Diplomová práce: Právní úprava držení a chovu psů, autorka Kozderková Alžběta, která byla sepsána – práce uzavřena 02.01. 2019, nabízí kompletní problematiku držení a chovu psů z pohledu domácího i mezinárodního práva k tomuto datu.

Vzhledem ke svému vzdělání nemohu poskytovat právní rady, ale moje rada coby chovatelky a majitelky psů zní – jděte na: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/105075 a práci si pročtete.

Článek je volnou citací důležitých poznatků z jedné její kapitoly.

Veškerá přeprava psů se řídí obecnou zásadou: Je zakázáno zvířatům během přepravy přivodit zranění nebo zbytečné utrpení, případně stres.

Velikost prostoru

Ty řeší vyhláška 4/2009 Sb. O ochraně zvířat při přepravě, konkrétně příloha č. 3, odstavec 7 – silniční, železniční a letecká přeprava psů a koček.

Většina prostoru je brána s ohledem na velikost psa. V silniční dopravě musí mít pes dostatek prostoru pro své přirozené pohyby, kterými reaguje na pohyby a otřesy vzniklé při přepravě. Samozřejmě nesmí ohrozit ani sebe, ani řidiče.

Pro leteckou přepravu je známý požadavek na rozměry boxu takové, aby si pes mohl během doby stoupnout, otočit se a opětovně lehnut. Totéž platí pro železniční přepravu delší než 6 hodin.

Konkrétně právní ustanovení o správném výběru přepravky říká:

• délka – změří se pes od čumáku po nasazení ocasu

• výška – výška přepravky musí odpovídat výšce stojícího psa včetně uší

• šířka – 2 x šířka psa v nejširší části

Plastové boxy musí mít kovová dvířka a zajištění proti samovolnému otevření dvířek.

Speciálně pro krátkolebá plemena je potom definována ještě zvýšená potřeba čerstvého vzduchu uvnitř přepravního boxu.

Vnitrostátní přeprava je definována v zákoně č. 361/2000 Sb o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů.

A dále vyhláškou č. 175/2000 Sb týkající se přepravy psů ve veřejné drážní a silniční dopravě.

Zde je vyjmenována možnost přepravovat psy bez schrány, ale musí být opatřeni náhubkem a vedeni na krátkém vodítku. Je zakázáno přepravovat psa na sedadle.

Nicméně, vyhláška i stanovuje možnost podmínky přepravy modifikovat ve vlastních přepravních podmínkách dané přepravní společnosti.

Mezinárodní přeprava

Mezinárodní přeprava rozlišuje přesun neobchodního účelu a obchodní přesun zvířat.

1. Neobchodní přesun

Většina přepravy zvířat od chovatele k novému majiteli, tak i například přeprava psů na akce do cizí země spadá právě do této kategorie. Ty popisuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 576/2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu. Buď jde o přesun méně než pěti zvířat, anebo musí splnit všechny následující podmínky. Jinak se jedná o přesun obchodní:

• starší 6 měsíců

• účast na soutěžích, výstavách a podobných soutěžích

• osoba jež psy doprovází předloží písemné potvrzení o přihlášení (vstupní list např.)

To se občas týká i mé osoby. Vzhledem ke spolupráci s majiteli svých odchovů a jinými chovately někdy cestujeme na akce společně. A v tom případě s námi takový počet psů může cestovat. Proto je dobré vědět o této hranici.

Samozřejmě jsou zde stanoveny podmínky jak označení psa transpondérem (čipem) dle ISO 11784 a ISO 11785 (všechny evropské transpondéry- čipy) a pes starší 12ti týdnů musí být očkován proti vzteklině a mít dobu imunizace, tedy 21 dní k tomu.

Některé země umožňují vstup štěňatům mladším12ti týdnů bez očkování proti vzteklině – této problematice se věnuje článek: Export štěňat do zahraničí (https://psinfo.cz/export-stenat-do-zahranici/).

Dále každé zvíře má svůj identifikační doklad (pet passport) a oficiální přepravce zabývající se neobchodními přesuny zvířat musí být krajskou veterinární správou chválený a registrovaný.

U zmíněné přepravy zvířat od chovatele k novému majiteli jde o přesun neobchodní, pokud cena za štěně již byla novým majitelem uhrazena. Lidově řečeno nevezeme zvířata „prodat na trh“, ale jen přepravujeme zvířata již prodaná.

2. Mezinárodní přeprava psů s obchodním účelem se řídí směrnicí Rady č. 95/65 EHS. Ta zde není rozebírána.

Pes v autě

Jezdíte autem s pejskem? Většina návštěvníků pravděpodobně odpoví kladně. A máte pejska v autě zabezpečeného? Zde se pravděpodobně budou odpovědi různit. Narazila jsem na poměrně zajímavý článek ve Švýcarském psím časopise, který se touto problematikou zabýval. Co se týče mé osoby, poměrně hodně změnil můj pohled na tuto tématiku. Ale nepředbíhejme.

Testy obecně

Jedná se o rozhovor s panem Raphaelem Murri, který v institutu Dynamic Test Center AG se svým týmem prováděl výzkum a testoval, jak dopadnou pejsci, kteří s námi v autě cestují a jsou různě zabezpečení. Šlo o tzv. crash testy a také se navíc testovalo zabezpečení pejsků a lidí v autě v případě prudkého brzdění. Jako model psa byla použita 20 kg atrapa, na které byly umístěny senzory, aby se zjistilo, jakému působení síly jsou pejsci vystaveni. Všechny crash testy probíhaly při rychlosti 50 km/h. Podobné výzkumy prováděl také švýcarský TSC a německý autoklub ADAC. Níže se budu snažit o úplné shrnutí výsledků.

A jak to tedy dopadlo

Pejsek nijak nezajistěný, volně ležící na zadním sedadle, na sedadle spolujezdce či na platě kufru, to jsou asi ty nejhorší možnosti. Nejen, že z hlediska policie mají majitelé takto uložených pejsků vážný problém, ale i z hlediska prudkého brzdění či havárie. I 1 kg vážící pejsek je v takových případech velmi nebezpečný pro své spolujezdce (i řidiče).
Nicméně zpět ke crash testům. Takováto situace byla testována psí atrapou (připomenu, váží 20 kg), která ležela na předním sedadle (spolujezdec). Při nárazu byl manekýn vymrštěn takovou silou – odpovídající přetížení 150 G (opravdu stopadesát gé!) – že by si způsobil vážné zranění a namístě by jim podlehl.
Nevím jak Vy, ale já bych to žádnému pejskovi nepřála a asi bych si to nadosmrti vyčítala.

V internetových obchodech také narazíte na ochrané deky, které se dají dát na zadní sedadla. Bohužel, tento způsob je zmíněn jako nejméně vhodný (pokud nepočítáme pejska umístěného volně), protože pejskovi nijak nebrání ve volném pohybu v autě a může velmi snadno přeskočit do přední části auta.

Další možností psího transportu je látkový box, kde má pejsek dostatek pohodlí, může zde odpočívat. Látková klec byla pro účely testu zajištěna dvěma pásy na zadních sedadlech, aby byla stabilní. Výsledek překvapil, tedy alespoň mne. Box náraz v 50 km/h rychlosti nevydržel, doslova explodoval. Psí atrapa v něm umístěná byla z něho vymrštěna a udeřila by velmi tvrdě buď řidiče či spolujezdce do zad přes sedačku. Dotyčným by se pravděpodobně nic nestalo, kromě šoku, ale pes by si odnesl velmi vážná zranění. Tudíž i když je tento způsob přepravy psa doporučovaný, zdá se, že rozhodně není bezpečný, minimálně pro psího pasažera.
Zde mne velmi zamrazilo, protože tento způsob přepravy my osobně občas používáme. Vycházeli jsme z toho, že klec je lehká, složitelná a dá se dobře použít jak v autě, tak na výstavách. Nu, možná je na čase to přehodnotit.

Bohužel, nijak zvlášť dobře nedopadly ani kovové přepážky ani látkové sítě, které oddělují prostor, kde je pes umístěn odděleně od předních sedadel auta. Ve většině případů přepážky nevydržely a pes byl katapultován dopředu. Problematické se projevily hlavně neodborně upevněné kovové přepážky. Naopak ty umístěné výrobcem náraz vydržely.

Dalším poměrně rozšířeným způsobem je přeprava psů v bezpečnostních pásech. Je velice důležité rozlišovat dvě varianty pásů, se kterými se můžete setkat:

• běžně dostupné pásy bohužel pejska neochrání. Crash testy ukázaly, že nevydrží plastový úchyt do normálních pásů a zvíře je vymrštěno směrem nárazu.
• Nicméně existují také pásy, které jsou homologované a prošly crash testy na jedničku s hvězdičkou. „Crash-test absolvoval psí pás ALLSAFE se psím Dummy (figurína) nárazem auta na pevnou překážku při rychlosti 50 km/h.
  Hodnocení: ALLSAFE v crash-testu obstál. Ve Švédsku byl přezkoušen a schválen institutem technické kontroly a veterinárním úřadem. V Německu pás opakovaně i v roce 2006 prošel zkušebnou TÜV a obdržel osvědčení GS (Geprüfte Sicherheit = přezkoušená bezpečnost).“

Organizace provádějící crash testy tyto výsledky několikrát nezávisle na sobě potvrdily. Homologované pásy jsou skutečně bezpečné. Jediné, co jim vytkli, je nesnadná manipulace při uchycení pejska do těchto pásů. Ale zde bych si dovolila osobní poznámku, určitě jde o míru cviku.
Problém, na který poukázal jeden test je, že většina lidí totiž pásy neutahuje tak, jak by měly být, proto v nich mají psi příliš velkou volnost pohybu a mohou se z nich snadno vyvléknout.
Tudíž bychom mohli shrnout; pásy ano, ale otestované. Problém by mohl vzniknout těm z nás, kteří vozí více jak tři pejsky. Úchytů na zadním sedadle více jak tři obvykle nebývá.

Ptáte se, co tedy odborník doporučuje? Plastové či kovové boxy, které musí být v autě buď pevně připoutány či přivařeny k podkladu auta, nebo připásány. Mají být umístěny těsně za zadníni sedadly v kufru či za sedadlem spolujezdce a nebo v případě malých zvířat pod nohama spolujezdce. Vždy se umisťují napříč, aby se síla nárazu mohla dobře rozložit po celé kontrukci a tím také umožní pejskovi přežít.

Zdroje

Citace z internetového zdroje jsou uvedeny kurzívou;

• Info Chiens, Cynologie Romande, No 07-08, Juillet, Aout 2012, článek: Partir en vacances en toute sécurité, autor Rahel Marschall
• http://www.autembezpecne.cz/cz/s40/c1461-Spodni-clanky/n2389-Test-jak-bezpecne-v-aute-prevazet-psa-nebo-jineho-domaciho-mazlicka
• http://www.baron.cz/pes/autopas-pro-psy-allsafe-xl-583-k-KP000010-PP000038-X000405.html
• http://in.ihned.cz/c1-25567140-zvire-v-aute